Jihoamericke kapitoly II. (Banos znamena koupel.)

Tak tedy setrvavame v Banos.Michal o nas pecuje a snazi se nam ukazat vsechny mistni atrakce - samozrejme v dosahu nasich fyzickych i financnich moznosti. Banos totiz, protoze je to turistickecentrum,nabizi moznosti spusty. Mistni agentury nabizeji valutovym turistum rafting, skalni lezeni,horske lezeni, vcetne vystupu na zdejsi sopky, ktere maji vetsinou okolo 5.000 metru.Nektere, jakonapriklad mistni Tungurahua jsou stale cinne.Posledni velka erupce tu byla v roce 1999, a v okoli mesta jsou oznacena mista podle stupne nebezpeci pri vybuchu, a taky unikove cesty. Sopka je taky zdrojemtermalnich mineralnich pramenu, podle nichz se to tu jmenuje Banos (tedy neco jako koupele).

Neodpustili jsme si je taky vyzkouset, takze vcera jsem v nich stravili neco pres hodinu. Voda jevyvedena do betonovych bazenu kde se v ni lze koupat.Je silne mineralizovana a velmi slana, teplota vody v nami ozkousene lazni je 54 stupnu Celsia. Je to presne ta teplota , co ma horka vana, aby se v ni telodukladne prohralo. Je to velice prijemne a uvolnujici. Po chvili uz se clovek zacina prehrivat, takze se to strida se studenou. Ta je bud v dalsich bazenech, a nebo (a to hlavne) vyteka z koryt, ktera ji jimajiprimo z vodopadu. Ten vodopad je nadherny,je primo nad mestem, vidime ho i z okna hostelu (Residencia Rosita) a v noci je osvetlen, takze clovek proste vyleze z horky vody a stoupne si pod nektere to koryto , coprivadi vodu z vodopadu. Je to vazne skvely pocit a perfektni uleva. Vubec Vam pak neni zima (samozrejme se to nesmi prehnat). Co se tyce celkoveho technickeho stavu budov techlazni, to uz je zas jina kapitola. Prevlekarny a zaroven sprchy jsou pokryty vrstvou ruznobarevnych a ruznospinavych usazenin, a behaji tam i mravenci. Radeji se tam niceho moc nedotykat. Obleceni seskladuje v mlekarskych prepravkach a hlida ho mistni babka. Clovek si jen musi pamatovat cislo regalu,ve kterem mu ulozi jeho prepravku.Mistni jsou velmi podnikavi, o cemz svedci i dvoji ceny.Deti plati vstup 20 centu, dospeli 50 centu a gringos 1 dollar. (V Ecuadoru maji jako oficialni menu US dollar).Jinak mesto je sevreno mohutnymi kopci, na nez se da vyjit (spis vylezt). Je mozno si pujcit i kone, ale i ten s tim ma co delat.Shora je perfektni vyhled na cele udoli.Hodne zajimava je i reka, co tu proteka. Protozevetsina podlozi je lava, reka v udoli vymlela hluboke koryto. Nad mestem dokonce tak hluboke, ze misty clovek ani nemuze dohlednout na hladinu. Ale je to rozhodne uchvatny pohled, pereje a kolme steny a hukot.

Jinak pro nas je zajimavy i pohled do stanku. Krome ruznych kulinarskych specialit, jako treba opecenych kurat, morcat (maji na rozni otevrene tlamicky a pecou se cela),prasecich smazenych kuzi(hrozne mastne a smrdi), se tu vidi treba i vyroba a prodej tureckeho medu. Mistni ho ruzne hnetou a vytahuji, a to tak, ze ho maji prehozeny pres hak na dverich a jednoduse ho vytahuji. Pak prehodi dalsismycku a zase tahaji. Taky prodavaji surovou cukrovou trtinu, ktera se jen tak zvyka a pak plive kolem. Jinak z cizincu sice zijou, ale laskou k nim neoplyvaji. Obcas ruzne syci a pokrikuji. Auta na nasstale troubi, ale oni vubec na vsechno troubi. Neni ani vyjimkou, ze cloveka treba z balkonu polejou vodou. Ale cizincum (nam) to zrovna moc nevadi. Kdyz uz jsem se dotkl te stravy, tak k mani je tu inam znama strava. Daji se bezne koupit konzervy, testoviny, ryze, chleba a pecivo, vajicka (mivame je k snidani), i ovoce na trhu (nasi oblibu si ziskala zejmena velka zrala manga). Jinak tu je videt veskeretropicke ovoce, a to i volne v prirode - banany, manga, papaya a ruzne co neznam. Volne tady roste spusta kvetoucich kytek, kterym se tu dari, protoze teploty jsou cely rok dost stabilni.Je tady spousta ibisku, muskatu (nebo co to je) a jinych kvetu, ale taky obcas palmy a kaktusy.

Boblin fotos zde.