Jihoamericke kapitoly VI. (Z dzungle velkomesta do kolonialniho klenotu.)

Nejlidnatejsi mesto Ecuadoru nas vita smogem a dopravni zacpou. Dle pruvodce hledame hotel, ale nachazime v prijatelnych cenach jen velmi mizernou kvalitu. Sprcha bez kropitka, teplou vodu tu neznaji,na chodbe celou noc hluk. Ulice jsou preplnene lidmi a stanky, vsude spousta spiny. Pres den tropicka vedra, vecer prudke deste, typicke pro toto obdobi tady. Zrovna se roji sarancata (nebo co to je), takze havet leze vsude. Jsoujimi pokryte ulice, chodniky, zdi .... jsou jich tisice. Zjistujeme, ze je tu i neco pamatek a architektury, i kdyz je v tom chaosu nejak "ztracena". Par kostelu a peknych malych parku, alehlavne mistni klenot "Malecon", nove zrekonstruovane nabrezi reky Guayas, ktera se pod mestem vleva do more. Nabrezi je velmi moderne pojato, ale jsou do nej i vkusne zakomponovany nektere puvodni pamatky (rotunda, vez s hodinami), stejne jako mnoho obchodu a fast foodu.

Beznadejne ve meste hledame peruanskou ambasadu. Parkrat zmenila sidlo a nelze ji najit. Tezce taky shanim novy fotak. Orientace po meste je udesna. Chceme navstivit i nejvetsi ekvadorsky pristav na jihu mesta. Vsechno tu sice hlida ostra ozbrojena ochrana, ale podari se nam je ukecat a dostavame povoleni na pulhodinovou prochazku pristavem. Je tu k videni par velkych lodi, ktere vetsinou nakladaji banany. Pozdeji ve meste nachazime i obchodak, kde utracim 100 USD za novy fotak. Po par dnech opoustime Guayaquil a mirime do Cuency. Cesta je zprvu nezajimava, ale jak zaciname stoupat do hor, je opet naco koukat. Andy tu jiz nemaji svou nejvetsi vysku, ale i tritisicovky jsou fakt nadhera. Vetsinou jsou porostle pestrou vegetaci, maji krasne tvary a obcasne sesuvy pudy jim dodavaji odlesky zlute a cervene barvy. Kolem silnice mijime i spoustu cihlarskych peci, kde se mistni hlina zpracovava. Vita nas mesto Azogues, nad nimz se v kopci majestatne vypina kostel s klasterem. K veceru prijizdime do Cuency. Trosku hur se nam hleda ubytovani, ale nakonec slavime uspech v hotelu Huayana-Capac. Jmeno hotelu je prihodne. Byl to posledni inka, ktery udrzel celistvost imperia, sahajiciho od pulky Chile az po jih Kolumbie. Pak ale udelal velkou chybu a risi rozdelil mezi dva nasledniky (dosudplatilo pravo primogenity). Huascar (Cusco) a Atahualpa (Quito) brzy zacali krvavou obcanskou valku. Nakonec zvitezil Atahualpa, ale to jiz prisli spanele a oslabenou risi snadno rozvratili.

Cuenca je hezke kolonialni mesto, treti nejvetsi v Ecuadoru. Je nazyvana "bilym mestem", a opravdu mnoho budov je z bileho kamene.Na ekvadorske pomery je tu velmi cisto. Mesto staveli spanele a uz v 16.stoleti se stalo vyznamnym centrem. Je plne peknych kostelu a kolonialnich staveb. Sluzby i obchodni sit tu funguji bez problemu amesto se stalo vyznamnym turistickym centrem. Udolim proteka reka Tomebamba, nedaleko ktere se daji videt male incke ruiny. Stavalo tady stejnojmenne incke sidlo, nez jej na koncivalky mezi inky Atahualpa nechal rozborit. Peknou expozici se solidnim komentarem k historii tu spravuje Centralni banka. V Cuence jsme navic zazili jednu nedelni fiestu (oslavu).Celym mestem prochazely slavnostni pruvody slozene zejmena z deti. Vsichni meli paradni masky - indianske, kreolske, zvireci, biblicke a mnohe dalsi. Jini jeli na konich nebo na ozdobenych autech, ovesenychbombony, lizatky a vubec dobrotami. K videni bylo i cele pecene sele. Vse bylo provazeno muzikou a obcasnymi petardami. K tomu vsemu se odehravaly stale vodni souboje. Zacatkem unora se totiz slaviCarneval, a ten je s vodnimi souboji vzdy spojen. Tady to vsak berou trosku s predstihem. Pouzivaji se strikaci pistole, strikacky, balonky s vodou, ale mnohdy i obycejny kbelik, a vodou se rozhodne nesetri.Turista je vitanym cilem, takze jsme byli mnohokrat zmaceni od hlavy k pate, a voda nebyla vzdy zrovna cista. Par dni jsem nosil PET lahev s dirou ve vicku a s vodou a snazil se palbu opetovat, ale s nevelkymuspechem. Boju se neucastni jen deti, ale i mnoho dospelych. Takze utoky prichazeji ze strech, pruchodu i jedoucich aut.

Jednoho dne jsme vyrazili z mesta na prohlidku inckych ruin "Ingapirca". Je to asi 2 hodiny busem na sever od mesta po dalnici a pak 8 km stranou. Je to nejvetsi incka ruina v Ecuadoru, ale turistickym ruchem zrovna neoplyva. Misto bylo temer liduprazdne. Dostalo se nam vykladu, ze je to puvodne kultovni misto indianu Canari, ktere si pozdeji podmanili inkove. Areal neni moc velky, ale je velmi pekne zrestaurovany. I blizke okoli rozhodne stoji za prochazku. Autobus, cekajici u vchodu, jsme nechali ujet, takze jsme pak sli po silnici tech 8 km k dalnici. Ve vesnici El Tambo pak jiz nebyl problem chytit neco do Cuency.

Boblin fotos zde.