Australske kapitoly III. (Jizni pobrezi a Victoria).

Nase prvni zastavka ve statu Victoria je na miste zvanem Hanging Rock. Je to nevelka prirodni rezervace s piknikovisti a restauraci a nekolika vychazkovymi okruhy. Rezervace je rozlozena na ubocich skalnateho kopce, ktery tvori hlavni atrakci. Jedna se vlastne o vyvrely sopecny suk s erodovanou ztuhlou lavou, ktera tu vytvorila rozmanite skalni utvary, pruchody a jeskyne. Maji tu male informacni centrum s vystavkou a s mistem je spojen i dej knihy (a pozdeji filmu) o zmizeni mladych divek, ktere tu byly na skolnim pikniku. Je tu i konske zavodiste, ale v dobe nasi navstevy tu zavodili leda klokani. Stravili jsme zde prijemnych nekolik hodin a po zaplaceni parkoveho poplatku pri vyjezdu jsme opet vyrazili dal na jih. Postupne dorazime k jiznimu pobrezi a po dalnici se vyhybame Melbourne. Pokracujeme k mestecku Torquay, kde zastavujeme u info centra. To uz jsme v oblasti, kde se zije surfovanim, takze samozrejme musime navstivit alespon nejakou zdejsi plaz. Zajeli jsme tedy na Bells Beach, ktera je udajne jednou z nejlepsich (jako ostatne vetsina). Bohuzel moc surfaru tu zrovna nebylo, asi nebyly ty spravne vlny, a navic je more jeste docela studene.

Nasledujici dny uz nas bude provazet pobrezi, pojedeme takzvanou Great Ocean Road. Prvni zastavka je u majaku Split, a dalsi nas pak vedou po turistickych stezkach k vodopadum Erskine Falls a Straw Falls nedaleko mestecka Lorne. Ve zdejsim narodnim parku je vodopadu spousta, takze musime peclive vybirat kam jet, a co vynechat. Pozdeji jeste stavime u vodopadu Sheoak Falls a nedaleke Swallow Cave, jeskyne kde hnizdi spousty vlastovek. Dalsi zastavka je ve mestecku Kennet River, kde je k videni mnoho koal. Koaly tu lezou po stromech eucalyptus, jejichz listim se zivi. A neni problem si je v klidu prohlednout a vyfotit. Na noc pak pokracujeme do kempu u Elizabeth Lake, coz je lesni jezero s kolonii ptakopysku. Vecer jsme se na ne vypravili a po puldruhahodinovem tichem cekani jsme je skutecne videli cerit vodu pri lovu. Obcas nam dokonce ukazali z vody kousek zobaku.

Od jezera se vracime zpatky na pobrezi a pokracujeme v ceste. Zastavujeme se v letovisku Apollo Bay se spoustou kavaren a restauraci, parkoviste se jen hemzi turisty z projizdejicich autobusu. I tak ale mestecku nelze uprit jisty skoro stredomorsky puvab. Dalsi zastavku delame na Cape Otway, kde na vybezku pevniny stoji nejstarsi majak. O majaky vubec tady na pobrezi neni nouze, ale i tak jsou pobrezni vody slusnym historickym namornim hrbitovem. Koneckoncu prave ruzne ostruvky a skaliska jsou zdejsi atrakci. Pak uz nasleduje zastavka nejslavnejsi, Dvanact Apostolu. Jedna se prave o piskovcove skalni utesy, ktere po zerodovani pobreznich vybezku zustaly stat na svem miste oddelene od pevniny. Vytvorily tak jakesi sloupy ci veze ruznych tvaru i velikosti a dostaly ruzne nazvy. Zde je to tedy Dvanact Apostolu, i kdyz kazdemu ty pocty vychazi jinak. Pohled na morske vlny narazejici na piskovcove sloupy je ale rozhodne prijemny a zajimavy, i kdyz mozna tak uplne neodpovida tomu turistickemu humbuku, ktery s tim nadelaji zdejsi informacni kancelare. A dojem by byl jiste o to mocnejsi, kdyby tu clovek mohl byt chvili sam, a ne v davu turistu. O to vice casu pak travime na dalsi zastavce Loch Ard Gorge, uzkem a skalnatem zalivu, kde uz taky nejaka ta lodicka pozdravila dno. Dosti vysoke vlny tu svym cakanim delaji prave divy a je docela zabava to pozorovat. Navic diky pozdejsi podvecerni hodine je tu o poznani mene turistu. Nedaleko pak vlny jeste buraci v Blowing Hole, coz je velka dira v pevnine, zhruba 100 metru od pobrezi, ktera je ovsem spojena s morem podzemnim tunelem. Takze jak se vlny zenou po morske hladine, pokracuji i tunelem, aby se pak s mocnym striknutim a zahucenim vzepjaly prave v tehle dire. Divadlo podobneho druhu se pak odehrava i na nedaleke pevninske spici zvane Broken Head. Poslednim navstivenym utvarem pak je jeste The Arch, piskovcovy oblouk v mori, kde zastavujeme uz skoro za sera. Prespavame u zatoky Childers Cove, ktera je tez pohrebistem lodi. Nazitri uz se otacime vic na sever a opoustime morske pobrezi.