Australske kapitoly IV. (Skaly Grampians a Arapiles).

Po opusteni Great Ocean Road zaciname trosku stoupat a pomalu prijizdime k Narodnimu Parku Grampians. Tektonicke sily tu zvedly k nebi puvodni morska dna a vytvorily skalnate kopce a hrebeny s piskovcovymi stenami. Grampians nejsou nijak zvlast vysoke, ale kontrast dosti strmych sten a vyraznych udoli sam o sobe pusobi skoro neaustralsky. Centrem parku je mestecko Halls Gap se solidnim infocentrem a Aboriginskym kulturnim Centrem Brambuk. Zato s volnym spanim je to tu trosku komplikovanejsi. Prvni nasi prochazkou v Grampians je navsteva vodopadu Silverband Falls, pozoruhodny je tim, ze po dopadu na zem od nej neodteka zadna voda. Okamzite se totiz ztraci v kamenite zemi a potok zacina tvorit az o nekolik metru nize. Dalsi asi puldenni vyslap jsme vybrali na Pinnacles. Stezka jde nejprve okolo Venusinych lazni, tedy kamennych mis vymletych potokem, a pozdeji zvolna stoupa roklemi a kamennymi plosinami na vrchol kopce Pinnacles. Odtud jsou pak dobre vyhledu na cele udoli i na Halls Gap. Nejhodnotnejsi vsak pro nas byly ony pasaze, kdy se prochazelo uzkymi skalnatymi chodbami a kanony, kdy jeden je dokonce nazyvan Grand Canyon. I tady jsme uz objevili stopy horolezeckych aktivit, zejmena v podobe detskeho zajezdu za skalolezenim.

Nazitri mirime ke kopci Hollow Mountain, na vylet i na pruzkum lezeckych terenu. Cestou se zastavujeme na vyhlidkach Reed Lookout a Balconies. Hezka mista, jen nebyt tech prepeclivych pristupovych nerez schodu, jak na plovarne. Pozdeji prijizdime k Mount Zero, kde delame kratkou zastavku s pozorovanim jine organizovane skalolezecke skupinky deti, a primo u parkoviste jeste muzeme pozorovat Jezuru Australskou, ktera si tu shani neco mravencu k snedku. Potom se presouvame pod Hollow Mountain, kde se to ale hemzi outdoorovymi zajezdy. Prochazime si lezeckou oblast Summer valley a potom se vydavame na vyslap na kopec. Stezka patri k tem narocnejsim a tim i atraktivnejsim. Co chvili proleza skalni uzlabinou nebo je nutne skakat po piskovcovych balvanech. V prubehu vystupu a zejmena pak u vrcholu lze videt spoustu uzasne tvarovanych piskovcovych formaci, jak se tu vetrna i vodni eroze vyradily v sochareni. Jeskyne i previsy jsou plne vsemoznych tvaru, a podle stop magnezia je jasne, ze je uz objevili i mistni boulderiste. Od Hollow Mountain jeste popojizdime k mistu Gulgurn Manja Shelter, skalnimu previsu s primitivnimi aboriginskymi kresbami a carami. Udajne mohou byt stare az 10 tisic let. Skoda, ze jsou "chranene" pred vandalismem tak ohavnou barierou z pletiva. Potom uz opoustime park Grampians a mirime na zapad. Chceme se dostat k parku Arapiles.

Je to jen neco pres stovku kilometru z Grampians, jizne od mesta Horsham, nachazi se udajne nejlepsi lezecka oblast v Australii. Z hlubin zeme se tu kdysi vyzvedl mohutny masiv kremence a piskovce. Uprostred roviny tak vytvoril clenity shluk kopcu a skal rozbrazdenych kominy a sparami. Lezeni vseho druhu i obtiznosti, na jednu i vice delek. Kemp se nachazi primo pod skalami a je samozrejme plny horolezcu. Krome nich tu je pak spousta jesterek i vsudypritomnych papouchu. Jen tech much kdyby nebylo. Travime tu dva dny a snazime se trosku vratit ztracenou lezeckou formu. Libi se nam tu, takze se tu urcite jeste zastavime, az se budeme pri nasi ceste tudy vracet. Po lezeckem odpocinkovem pobytu opet balime, a vyrazime dal na zapad. Mirime do Adelaide a Jizni Australie.