Jihoamericke kapitoly VIII. (Hura do Peru.)

Do mesta Macara jsme dorazili odpoledne. Je to sedive hranicni mesto, ktere neni nijak turisticky zajimave. Je tu par bank, hotelu, obchodu a peruansky konzulat. Sotva jsme vylezli z autobusu, uz se na nas vrhli mistni a zacali nam nabizet odvoz na hranici. My jsem tu ale chteli stravit noc. Zeptali jsme se tedy na nejaky rozumny hotel a pak taky, kde ze jeperuansky konzulat. Ujal se nas maly klucina a ukazal nam nekolik hotelu, z nichz jsme si vybrali Hotel Bekalus, a odvedl nas taky k budove konzulatu. K nasemu udivu bylo i pres pokrocilou odpolednihodinu jeste otevreno a kupodivu byl pritomen i jeden z uredniku. Prednesli jsme mu svou prosbu a on nas zacal presvedcovat, ze obcane Ceskoslovenska vizum do Peru nepotrebuji. Trvali jsme na svem,ze ano, a po chvili se ukazalo, ze jako obcane Ceske Republiky vizum skutecne potrebujeme. Pan konzul vsak jiz nebyl pritomen, takze mame prijit rano.

Hotel byl temer poloprazdny a tudiz se nam jeho jedini dva zamestnanci mohli plne venovat. Byli to dva kluci, jeden asi 11 lety, druhemu mohlo byt tak 16. Nemeli jsme nic zvlastniho na praci, takjsme si cely vecer povidali s klukama. I pres obcasne jazykove potize a caste hledani ve slovniku, jsme se dozvedeli mnoho zajimavych informaci o beznem zivote v Ecuadoru i v Peru (mrnous byl peruanec).Kluci byli zase zadostivi informaci o nasem zivote a nasi zemi. Vecer nam tak rychle ubehl. Rano jsme hned po snidani vyrazili na konzulat. K nasemu prekvapenivsechno slo snadno, a po zaplaceni administrativniho poplatku 10 USD na hlavu v mistni bance, nam bylo udeleno peruanske vizum.

Nezdrzovali jsme se, sbalili batohy a autem mistniho obyvatele vyrazili k hranici. Veskera osobni preprava z Macara na hranice a z hranice do prvnich mest v Peru (coz je asi 150 km) se tu realizujesoukromymi auty obyvatel. Autobusy tu proste nejezdi a mistni si tak vydelaji na zivobyti. Ceny jsou ale prijatelne nizke a neni problem sehnat odvoz. Na hranici jsme zase trnuli, zda nebudou komplikace. Zejmena namdelala hlavu absence odchozi letenky z Peru, coz Michala s Helenou pred par tydny stalo 25 dolarovy uplatek. Kupodivu vsechno slo opet hladce a po chvilce jsem byli bez problemu vpusteni na uzemi PeruanskeRepubliky.

Tim zacala dalsi cast nasi cesty.

Boblin fotos zde.