Jihoamericke kapitoly IX. (Prvni kilometry.)

Na hranicich autobusova doprava nefunguje a veskere spojeni z hranice do prvnich mest zajistuji mistni obcane svymi auty. V praxi vsak neni problem auto sehnat, a i ceny jsou temer pevne dane. Tento druh dopravy tu funguje zaroven jako temer jedina moznost obzivy mistnich. Jeden z ridicu nas tedy naklada a za cenu asi 4 solu nas maodvezt do prvnich vetsich mest v Peru. Prvnim takovym mestem, odkud uz se da cestovat normalne autobusem, je Sullana, vzdalena od hranice asi 120 km. Po panamericke dalnici cesta jde rychle a trva nam necele dvehodiny. Silnice je chvilemi vyborna, nova, jinde zase hrozna. Casto si to pres silnici vykracuji kozy, drubez nebo psi, jindy zase svine se selatky. O prudke brzdeni tudiz neni nouze.

V Sullane nas ridic vyklopil u radnice. Najimame si motorovou riksu (mototaxi), aby nas dopravila pres mesto na autobusak. Je zajimave, jak tady jeden obchodnik podporuje druheho, prvni ridic by nas tam totiz klidne mohl vysadit rovnou, ale takhle si vydela vice lidi. Nastesti riksove jsou velmi lacini. Jizda motocyklovou trikolkou jezazitkem, i kdyz v kazde zatacce hrozi prevrhnuti! System peruanskych autobusu je jeden veliky zmatek. Existuje tuspousta spolecnosti, nadrazicek, terminalu, a mnohe autobusy odjizdeji jen tak ze dvora nebo z garaze. Casto se take jinde nastupuje a jinde plati jizdenky. Podarilo se nam najit terminal pro cestu do mesta Chiclayo a nas prvni peruansky autobus s nami vyjizdi se skoro dvouhodinovym zpozdenim. Takze do Chiclayo prijizdime uz za tmy.

Tady se taxikem vydavame do hotelu Balta, doporuceneho pruvodcem. Bydleni je dost desne, v podstate je to kobka bez oken. Socialni zarizeni je take sila, i kdyz tu tece tepla voda. Je tezke mezi mnoha zachody najit alespon jeden "trochu cistsi". Doufame, ze v budoucnu nebude jeste hur. Chiclayo je vcelku hezke mesto, Plaza de Armas je hezky upravene namesti s parkem a v okoli je spousta obchodu i sluzeb. V okoli mesta se nachazi mnoho, zejmena archeologickych, pamatek. Jsme totiz v oblasti, kde se rozkladalo uzemi takzvane Mocicke kultury (Moche), cozbyla jedna z vyznamnych risi v predinckem Peru (asi 2.-6.stol.). Na prvni vylet jsme si vybrali lokalitu "Sipan". Je tam jedna z mnoha "huacas", hloupe prekladano jako pyramidy. Huacas stavela vetsina predinckych kultur jako sva ritualni centra. Byly budovany z nepalenych hlinenych cihel s pridavkem slamy, diky cemuz se (nasledkem prirodnich vlivu) z nich mnoho nedochovalo. Stavby nejsou staveny do spice, ale jsou zakonceny rozlehlou plosinou. V Sipanu byl nalezen i jeden z nejvetsich archeologickych nalezu. Jedna se o hrob Pana ze Sipanu, bohate vybavenou hrobku mocickeho vladce, ktera krome nekolika lidskych obeti obsahuje mnohe bohatstvi, ritualni predmety i jine obetiny, pohrbene spolu se zesnulym vladcem. Zaroven jsme tu navstivili i mistni muzeum se zajimavymi komentari. Na dalsi vylet jsme si vybrali vesnici Tucum, v jejiz blizkosti se nachazi dalsi komplex \"huacas\". Tentokrat se ovsem jedna o pozustatky mistni kultury Lumbayeque (asi 700 - 1200 n.l.). Technika stavby je stejna jako u mocicke kultury, takze se dnes jedna o pouhe zbytky, vypadajici jen jako hromady hliny.

Z Chiclaya pokracujeme po panamericane na jih do mesta Trujillo. Nejprve nas cekaly problemy s ubytovanim. Prvni hotel bylplny, takze zkousime dalsi s prijatelnou cenou. Privitalo nas vsak velmi archaicke prostredi. Na \"pokoji\" nechybelo staricke zrcadlo,smaltovany lavor a smaltovany dzban s vodou a taky smaltovany nocnik. Vse se marne snazila ozarit 50W zarovka. Spolecna socialka na patre,udajne s teplou vodou, byla taky udesna a zavanela kde cim. Vecer jsme navic zjistili, ze tepla voda tece pouze chvilemi a obcas netece anistudena! Tady se nam rozhodne nelibilo. Druhy den jsme nasli jiny hotel, za stejnou cenu, ale s vyrazne lepsi urovni. I kdyz i tadyobcas byly potize s nizkym tlakem vody. Trujillo je hezke kolonialni mesto, postavene na prikaz Pizzara. Centrum tvori hlavninamesti s monumentalnim pomnikem. Je tu velmi pekna katedrala a do vsech stran pokracuji upravene barevne kolonialni domy. Nechybi ruzne arkyre, tepane mrize a pod. Vetsina domu je pomerne nizka, nejvyse s 1. poschodim. V okoli mesta je mnoho lokalit, kde jsou cetne pamatky kulturyChimu (asi od 1200 n.l.): komplex Chan-Chan, huaca Arco Iris, huaca Esmeralda, huacas Del Sol y del Luna, ....

My jsme zavitali nejdriv na Chan-Chan. Zacali jsme v mistnim muzeu, kde maji pomerne hezkou sbirku, ale hlavne model celeho arealuChan-Chan, ktery byl vskutku velmi rozlehly. Po prohlidce muzea jsme se vydali primo do nedalekych ruin. Cely komplex je, i pres znacnouzchatralost, stale velmi rozlehly a monumentalni, a na rozdil od jinych lokalit tady pokracuji restauracni prace (palac Tschudi). Narestaurovanych castech je videt i reliefni vyzdoba sten, takze tohle misto rozhodne stoji za navstevu. Huaca Arco Iris na druhem konci mesta je zahrnuta do te same vstupenky. Je kompletne zrekonstruovana do puvodni podoby, takze je mozno tu videt vsechny prvky a detaily vyzdoby a udelat si presnoupredstavu toho, co z predchozich ruin slo jen tusit. Trujillo nam nabidlo nejzachovalejsi a nejudrzovanejsi pamatky ze vsech ruin po predinckych kulturach.Opoustime Trujillo a mirime dal na jih, do Chimbote, pak skrze pobrezni pampy a pouste, a vzhuru do hor. Ceka nas Huaraz, mesto v horach Cordillera Blanca.

Boblin fotos zde.