Kanadske kapitoly II. (Jak jsme pracovali a dopracovali.)

Nase prvni zamestnanecke a pracovni zkusenosti v Kanade jsme nabyvali v Mountaineer Lodge, Lake Louise.

Zamestnavatel nam poskytuje ubytovani - na okraji Village, cca 5 minut chuze od Lodge. V domku asi 20 metru od reky Bow dostavame v prvnim patre pokojik pro dva, k tomu deku, prosteradla a sadu rucniku. Platime 200 dolaru mesicne kazdy, kuchyni a obyvak sdilime se dvema spolubydlicimi, kteri obyvaji dalsi dva mensi pokojicky v patre vedle nas. Obyvak je vybaven prijemnym mekkym kobercem, samozrejmosti je televize se satelitnimi programy, ktere ale konkuruje vyhled na hory skrze prosklene zahradni dvere. Telefon ani internet soucasti vybaveni neni, ale je moznost si ho zaridit individualne. Mame stesti na cistotne a mile spolubydlici, jak zjistujeme pozdeji, protoze v nasem dome se vsichni prezouvame, umyvame po sobe nadobi a obcas vyluxujeme. Coz neni v Kanade zrejme uplne bezne. Ale osazenstvo naseho domu tvori mezinarodni spolecnost. Akimi je z Japonska a v Kanade studuje, tady pracuje na Front Desk. Rachel je Kanadanka z Ontaria na studijni praxi a dela Housekeeping jako my. Brzy ji ale v domku strida Agnes z Velke Britanie. Vsichni si dobre rozumime (pokud si rozumime :-) ) a celkove vladne pohoda. Dalsi personal je nasimi sousedy v obdobnych domeckach. Vesmes vsichni na Working Holiday, 4 Nemci, 2 Britky, 1 Novozelandanka a pak 3 - 6 Kanadanu, vesmes mladych a neklidnych (a neporadnych).

Nasi praci je Housekeeping, tedy pokojska ci uklizecka. Ucime se stlat postele po americku - casem se z puvodnich 20 minut dostavame cca na 8. Zjistujeme, jak narocnych je 6.5 hodiny uklizeni, ohybani se, stlani, pulirovani kachlicek a kohoutku. Po navratu z prace jen nabirame sily na dalsi den a jime. O to vice nam vadi, ze ze smluvnich peti az sesti pracovnich dnu se vyklubalo prakticky porad sest a k tomu nepravidelne. Takze obcas jedeme sedm az deset dni v rade. Protoze i pro mnohe dalsi je tento rezim neunosny, stale se pocet zamestnancu meni. Nikdy se nedostaneme na predpokladanych deset lidi na Housekeeping, bezne se stava, ze zamestnanci odchazi ze dne na den. Divime se tomu, ale je to tu dosti bezna praxe.

Jeste vice se divime, kdyz nam jednoho vecera (asi v pul devate) po sousedech vedeni vzkaze, ze s nami chce mluvit, a abychom prisli do Lodge. Nikam se nam tou dobou nechce, ale jdeme. Dozvidame se, ze nedokazali vyresit jiste problemy s provoznim managerem, nasledkem cehoz byl vyhozen a s nim odchazi i jeho zena, nas Supervisor. A protoze je potreba zajistit chod Housekeepingu a Tom v te dobe zacal asistovat Christine (Supervisorovi), byli jsme pozadani, abych se ujal jejich povinnosti naplno. Prislibili jsme udelat co bude mozne do doby sehnani nahrady. Majitele to velmi uvitali s prislibem oficialniho vysvetleni ostatnimu personalu nasledujici den. Rano se ale nijak neobtezovali, takze jsme byli nuceni nejen zorganizovat praci Housekeepingu, ale taky celit mnoha otazkam ohledne situace. Supervisorovskym povinnostem se Tom ucil vicemene za pochodu metodou "uzivej zdravy rozum", protoze mi nikdo nerekl, co vsechno vlastne mam delat a jak na to. Christina mi predtim odhalila jen par zakladnich veci, abych ji mohl zastoupit behem jejiho dne volna, ale to mi vsechno dopredu pripravila. Prvni volno od otevreni sezony dostala po trech tydnech prace bez prestavky a dal uz proste nemohla. Za celou tu dobu ji totiz nikdo nesehnal asistenta, ktery by ji mohl v nepritomnosti zastupovat. Nakonec to nabidli nam, ale necitili jsme se byt temi pravymi. Jak kvuli jazyku, tak kvuli neprijemne pozici vuci ostatnim, zejmena Kanadanum. Navic tezko nutit lidi plnit pracovni povinnosti v mnozstvi a casovych limitech, ktere jsou pro ne na hranici moznosti.

Vynucene jsem tedy docasne prevzal Supervisorovske povinnosti v ocekavani nove prichoziho personalu. Provizorium se ale zdalo stat trvalym stavem. Takze jsme se zahy rozhodli oznamit vedeni nas odchod v cca tydennim horizontu. (Personal se tu obvykle najima take skoro ze dne na den.). Tyden ale ubehl bez jakekoli znamky po zmene a my byli stale zadani o laskavost a neustale odkladani naseho odchodu. Po vice nez dvou tydnech jsme konecne odesli. Najednou jsme byli bez prace a taky bez postele. Zabydleli jsme se v nasem stanu v kempu v Lake Louise, a zacala "Holiday" cast z naseho Working Holiday programu.