Kapitola IV. "Jak vlastne ziju."

Dobra dobra, vyslysim tedy konecne vsechny touzebne hlasy, co chteji vedet, jak tu vlastne ziju JA.

Tak predne po vsech tech dnech stravenych po hostelech, presouvani z mista na misto a nemoznosti si poradne vybalit, vyprat a podobne, mne pochopitelne cekalo vyreseni "bytove" otazky. S praci to porad nikam nevedlo, tak jsem se rozhodl na ni nevazat ani casem, ani lokalitou. (Coz se mi bude nasledne jiste jenom mstit :-(( ). Bohuzel nejsem milionar, takze barak si tu asi nekoupim, ba nanestesti ani byt. Tak mi nezbyva nez podnajem, stejne jako to delaji vsichni dalsi privandrovalci. Maji tady jedny uzasne stranky (http://www.daft.ie/), kam se hazeji nabidky bytu, podnajmu a podobne. Docela to funguje. Skoro kazdy, kdo tu ma barak a neobydli vsechny mistnosti, tak nejakou pronajme. Ceny jsou ruzne dle lokality, kvality a pod. Takze se da sehnat postel ve spolecne loznici s nekym dalsim nebo vlastni loznice se spolecnym domovnim prislusenstvim a kuchyni a tak, az po pronajem celeho domu. Trosku mne trapilo rozhodnuti, jaky typ bydleni vlastne chci, protoze nejlevnejsi by byl jednoluzak (moznost spolecneho pokoje s nekym cizim jsem zavrhl okamzite), jenze az tady (snad) zanedlouho nebudu sam, znamenalo by to nejspis stehovani anebo prinejmensim tlacenici v postylce.

Nakonec vyhral dvouluzak, pokud ho budu schopen uplatit. Kontaktoval jsem nekolik inzeratu, kde bylo bydleni k dispozici "immediatelly". Blahove jsem si myslel, spolu se slovnikem, ze to znamena ihned. Jenze "ihned" tady, to je totez co "manana" ve spanelsku, a totez co "panbuhvikdy" u nas. Navic veta prislusneho domaciho "zavolam Ti zitra" taky znamena vetsinou nikdy. No, nakonec jsem nejaky ten pokojicek i videl a moje a jejich nazory na hezky bydleni za rozumnou cenu se obcas trosku lisily. Dal uz vas nebudu napinat, nakonec se povedlo. Takze bydlim v domecku na zapadnim okraji Dublinu, klidna vilova ctvrt. Mam tam (zatim) pro sebe dvouluzkovou loznici a s ostatnim osazenstvem domu sdilim prislusenstvi, kuchyn, pripadne obyvak. Pani domaci je vcelku prijemna ucitelka nemciny a bydli tam taky. A ted prave pronajala i dalsi jednoluzkovou loznici, kam se nam nastehoval nejaky kluk ze zapadniho Irska. Suma sumarum, zatim jsme tam tri, v lete zrejme ctyri.



Trochu komplikovanejsi je to s dopravou a obcanskou vybavenosti, coz je dar za klid predmestkeho zivota. Autobusu to trva do centra asi 35 minut, pokud nezkysne v zacpe. Z centra zpatky v ni zkysne, takze je to skoro hodina. Ale busy jezdi zhruba po ctvrt hodine, takze se to da (obcas casteji, obcas min, obcas vubec). Posledni denni doprava odjizdi z centra v pul dvanacty v noci, coz ma, vzhledem k praci ci vecerni zabave, jiste nevyhody. Po pulnoci pak jezdi nocni spoje, jenze jen nekdy. Ctvrtek az sobota je v pohode, moje nocni linka jezdi od pul jedny po pul hodine az do rana. Utery a streda je horsi, jezdi jina linka, od ktere je to kousek pesky a jezdi jen v pul jedny a ve dve. A nedele a pondeli je mi zatim zahadou, protoze to asi nejezdi vubec nic (teda 1. kvetnovou nedeli jelo, jenze to bylo kvuli volnu v pondeli). Ono totiz ta doprava je udelana na "parici" dny, a v nedeli se nepari, protoze se v pondeli jde do prace. A pak dalsi drobnou nevyhodou nocnich spoju je jejich cena, jedna jizda totiz stoji k nam (a to je ta levnejsi varianta) cela 4 Eura. A na nocni spoje neplati zadne vicedenni predplacene jizdenky. Mimochodem normalni jizdne na tuto vzdalenost je 1,80 Eur. A vicedenni jizdenky vetsinou prijdou trochu levneji. Inu, tezky zivot flamendru.

Po par tydnech shaneni prace se konecne taky dostavilo nejake ovoce. Jednoduse si takhle o sobotnim poledni nakupuju v jistem supermarketu a zvoni mi telefon. Byl to kuchar z jedne restaurece v centru. A jestli pry jeste chci tu praci v kuchyni, tak at koukam v pet odpoledne nastoupit. No tak jsem nastoupil. Takze ma cesta na severozapad mne zatim dovedla ke spinavymu nadobi. A reknu Vam, uz jsem zazil leccos, ale jsou to tezce vydelavany penize. Sice se jedna o celkem vyhlasenou restauraci (http://www.lamed.ie/), ale parametry kuchyne by u nas neprosly ani u cinskeho bistra s peti zidlema. Docela masakr. No, uvidime, jak dlouho tam vydrzim. Neco holt cloveka zivit musi. Mel ses hochu lip ucit :-)) Samozrejme tesne pote, co jsem zacal pracovat, uz mi volali z dalsich dvou mist, ze muzu nastoupit. No, dam tomu cas a treba udelam nejakou zmenu. Nevyhodou je pracovni doba od zacatku ruzne (obcas od rana, obcas od odpoledne) s koncem obvykle po pulnoci. No, zatim to vzdycky s nocnim busem vyslo, .... snad nebudu muset v budoucnu tech deset kilaku pesky. Taxiky jsou tu totiz docela drahy.

Jeste bych se mel zminit o nakupech a utraceni. No, byt se platit musi (a s prvnim najmem jeste obvykle zaloha ve stejne vysi), doprava se platit musi. Takze setrit se da leda na zabave a pripadne na jidle. Zabavu nejak moc nezvladam, vetsinou tancuju se smetakem v kuchyni a poustim si Vltavu (tady je to Liffey) z kohoutku do drezu. A jidlo se snazim nakupovat v nutne mire v nejlevnejsich supermarketech. Takze obvykle vyhrava SuperValu nebo Dunnes Store, ktere jsou fakt dobre zasobene, pripadne Lidl, co kaci stromy, ale mam ho blizko u baraku a je levny. Mimochodem, vetsinu personalu v supermarketech (ale i v hospodach) tvori Polaci. Muj nakup vetsinou sestava z nejakeho peciva (nejlevnejsi je toustovy chleba), nejakeho syra (ale to jen omezene, je dost drahy), maslo, marmelada, vlocky, jogurt a tak. Proste neco k snidani, pres den stejne nejsem doma. Obcas kousek ovoce nebo zeleniny, coz je tu taky dost drahy.

Tak, ted uz jsem na sebe vykecal skoro vsecko. Snad jeste, ze kdyz se najde volny nepracovni den (zatim jsem odpracoval jen tri) tak beham po uradech a zarizuju mistni formality (hodne behani = mizerny vysledek). No ale cas na nejakou prochazku se taky najde. Porad sonduju moznosti lezeckych terenu. Lom v Dalkey je docela dobry, neco se tam da udelat. Snad se mi casem podari zajit i na tu jejich zdejsi stenu.