Kapitola II. "Dublinu druhy dojem."

Tak po par dnech mensi pokracovani. Preci jen se clovek zacina dostavat trochu pod poklicku deni.

Centrum Dublinu uz mam celkem zmaknute, malem uz jsem boty prochodil. Mesto je podobne velke jak Praha, mozna trosku mensi. Ma mene obyvatel, ale zase tu nemaji takove aglomerace typu sidliste Jizni Mesto. Vubec zdejsi domy jsou prakticky maximalne tak ctyr az petiposchodove, a to jen uvnitr mesta. Vetsinou se pak bydli spis na vnejsku a to jsou takove pidibaracky s pidizahradkami. Ale kazda takova ctvrt ma okolo zed nebo aspon plot a je na sebe desne hrda. A vetsinou taky jenom jednu nebo dve vjezdove ulice a polovinu vnitrnich ulic slepych. Ale zas je tam klid, deti si hrajou s micem na silnici a nic je neprejede. Docela kontrast proti hlavnim mestskym tahum, kde to buraci auty, busy i nakladaky. S tou dopravou to vazne moc nezvladli, v tom se blizi spis tretim zemim, nez vyspele Evrope.

Letmo se jeste zminim o nocnim zivote v Dublinu. Mesto si navenek udrzuje image, ze se tu "pari" nejlip v Evrope. Z toho pak plynou podobne komplikace, jako ze turiste z hotelu vyrazi okolo sedme vecer, navoneni, ucesani, nagelovani, materialne vyfutrovani .... a razi se do ulic Temple Baru. Tam se pak pari (rozumej: chlasta) dokud to jde nebo dokud clovek snese. Paradoxne ty jejich hospody vetsinou konci pred pulnoci, prodej alkoholu a doby prodeje jsou regulovany vladou, a po pulnoci smi pokracovat pouze podniky registrovane jako kluby. A i ty musi skoncit kolem pul treti. No, ve srovnani treba i s matickou Prahou, .... kde se vlastne lip da "zaparit"? (pozn. Ale jeste kolem pul druhy bylo v Temple Baru furt stejne zivo). O nonstopu tady jeste asi neslyseli. Ovsem to nic nemeni na veci, ze si to tu mistni i turiste nehodlaji uzit. Takze je smula, kdyz chce clovek jit spat casne z vecera, protoze vracejici se hoste na hostel maji do ticha daleko. Pripadem extra special je samozrejme patecni vecer. Mistni to v praci vetsinou rychle "zapichnou" a vyrazi se bavit. Mladez se hodi do gala, a to jsou tedy videt "modely". Ono Irove obecne vazne v oblikani nemaji vkus. Na ulici se bezne vidi takove kreatury, ze jeden zasne. Ale je to tu normalni. Laik se divi, odbornik zasne.

Kazdopadne mistni tisk je permanentne plny kauz s alkoholem a drogami. A neni se co divit. Jiz brzy v podvecer je na ulici k videni tolik totalne opilych jedincu, ze by to u nas nebylo mozne. Irsko ma (podobne jako my) jednu z nejvyssich spotreb alkoholu na hlavu, ale mistni si s nim evidentne moc neumi poradit. Behem neuveritelne kratke doby se dokazou zbourat totalne na plech. Bohuzel pak nesleduji ruzne strety a vytrznosti na ulicich, zejmena v centru, a osobni utoky nevyjimaje. Garda (mistni policie) dela co muze, ale stejne to nestaci. Mladez buhuzel nezna miru v nicem a jejich je svet. Takze pri vecernich toulkach centrem radeji s opatrnosti. Jenou z pricin je asi i fakt, ze Irsko ma z historickych pricin velice mladou populaci. Udajne pres polovinu populace tvori lide ve veku do 25 let. A to, ze je tu fura pristehovalcu ze vsech koutu, to jen podbarvuje atmosferu. I kdyz podle moji zkusenosti, nejvice problemu a vytrznosti nedelaji pristehovalci, ale Irove.

Taky uz jsem tedy navstivil i par mistnich pozoruhodnosti a pamatek. Tedy mistni kostely a dalsi stavby zas takova pecka nejsou, to tedy v kontinentalni Evrope jsme na tom lepe. Pozitivem je, ze pri jejich "evropskych" cenach vstupneho, maji nektere pozoruhodnosti vstup zdarma. Tyka se to zejmena galerii, ktere vlastni stat, mesto nebo banka.

Galerie moderniho umeni lezi na jihozapadnim okraji mesta. Je to tusim byvaly spital, takze zajimavy ctvercovy objekt s vnitrnim nadvorim a prilehlou zameckou zahradou. Sbirky sestavaji vetsinou ze soudobych irskych maliru a vytvarniku a obcas se konaji kratkodobe vystavy. Celkove mne to moc nenadchlo. Sbirky nejsou moc obsahle a na te tvorbe taky nic moc zazracneho neshledavam.

Narodni Galerie, ktera je v jizni casti mestskeho centra, uz je trosku zajimavejsi. Vstup je taky zdarma. Maji tu dila od gotiky az po soucasnost. Ovsem moc bohate sbirky tu clovek taky nenajde, rozhodne zadna Pariz. Ale po par kouscich od slavnych autoru se tu videt da. A to od vsech obdobi. Bohuzel jedno z nejlepsich del, a to obraz od Caravaggia, je momenatalne zapujcen do Holandska. Dost ne ale nastval zpusob usporadani sbirek. Maji je sice jaks taks serazeny a okomentovany panely s vykladem, ale jednotlive mistnosti jsou tak podivne uskupeny, ze prakticky nelze projit si kolekci chronologicky podle vyvoje. Takze nezbyva nez preskakovat tu a tam o stoleti ci dve, nebo se zas vracet. A obcas je to jeste prolozeno nejakou mistnosti venovanou bustam mistnich slavnych. :-(

Dalsi a hlavni mistni slavnou stavbou je Trinity College, coz je mistni univerzita. Cely komplex opravdu stoji za navstevu. Je to skutecne stale zive misto, kde se misi turiste spolu se studenty. Je tam umisten slavny Evangeliar z Kellsu, iluminovana kniha, jedna z nejstarsich knih toho typu a nejstarsi na uzemi Irska. Vzhledem ke vstupnemu a dosavadni nechuti k davum jsem jej vsak zatim nevidel a zustal jsem u prochazky arealem.

Co jsem si ale neodpustil (jako spravny Cech) je navsteva pivovaru Guinness. Je to obrovska fabrika na jihozapadnim okraji centra, nedaleko reky. Sice se tam nedelaji exkurze do provozu, ale maji tam udelanou expozici pro turisty, tzv. Guinness Storehouse. Zcasti pomoci audiotechniky, zcasti pomoci exponatu tam cloveka provedou celym postupem vyroby piva Guinness a historii jeho vyroby. Navstevnik tak stoupa od prizemi do dalsich pater a dozvida se dalsi a dalsi informace, az prohlidku zakonci v nejvyssim patre, kde je samozrejme pivni bar.Ten je cely prosklenny a je z nej uzasna vyhlidka na cele mesto. A v cene vstupneho (celych 14 Eur !!!) je tu k mani samozrejme pinta poctiveho cerneho stoutu. Bylo to me prvni (a zatim jedine) pivo v Irsku.