Kapitola III. "Do Corku a zase zpatky."

Protoze mne uz to vecne obchazeni Dublinskych ctvrti zacalo unavovat, rozhodl jsem se jednoho dne vyrazit taky nekam jinam. Rozhodnuti padlo na Cork, coz je asi druhe nejvetsi mesto (nema to snad ani ctvrt melounu hlav) a hlavne tam udajne miri velke mnozstvi lidi za praci zejmena z Polska a Slovenska.

Doprava je mozna dvojim zpusobem, busem za nejakych 18 EUR zpatecni listek a doba cesty udajne 4 a pul hodiny. Nebo vlakem, ktere jsou tu prekvapive hezke, doba cesty cca 3 hodiny, ale listek nejakych 40 Euro. No, autobus vyhral. A diky obligatni dopravni situaci se cesta samozrejme skoro o hodinu protahla, takze jsem byl fakt rad, kdyz jsem v Corku vylezl. Nejak mi to mistni cestovani busem nesvedci, permanentne je mi z toho blbe, ono ty busy jsou dost vysoky a strasne se klickuje, jezdi se brzda-plyn, proste jak na mori.

V Corku jsem chytil docela fajn hostel se sympatickou pani domaci (Aaron Hostel, s pani Tracy a jejim kokrem). A na pokoji partu sedmnactiletych pubertacek ze vsech koutu Evropy. Proste same hihihi. Mesto samo o sobe nema moc zadne historicke centrum, vsechny stavby jsou pomerne mlade. Ale snazi se si (alespon centrum) udrzovat, takze je tu vsechno barevne natrene, relativne uklizene, akorat ta vsudypritomna doprava :-( Dokonce snad pred casem dostali oceneni "Evropske mesto kultury". No, par kostelu se tu taky najde, a male ulicky v jedne ctvrti v centru plne obchudku, kavaren a pod. trochu evokuji centrum Parize, Latinskou ctvrt nebo Monmartre. Docela prijemno.

Bohuzel, mensi mesto = drazsi internet, celkove mene moznosti, a to vcetne hledani prace, mensi mestska vybavenost a tak. Samozrejme, stejne jako v Dublinu, uprostred mesta reka (takze ucpane mosty a nabrezi) a nedaleko pristav. Docela vyznamny, a to nejen tim, ze odsud vyplouval Titanik na svou posledni plavbu. Na rozdil od Dublinu je tady po vecerech pomerne klid. Zadny halas na ulicich, zabava sporadane porovnana v barech. Pripadaji mi tu kulturnejsi, maji tu orchestr, velice moderni budovu Opery, festivaly. Ale mozna zdani klame, travil jsem v Corku vsedni dny a patek muze taky vypadat jinak.

No, zkusil jsem par moznosti prace, zanechal par zivotopisu, navstivil mistni personalni kancelar agentury Adecco, a pak usoudil, co tady. Po dvou a pul dnech se vracim do Dublinu. Ceka me dalsi petihodinova cesta tim prokletym autobusem, ktera skonci v nehybajici se kolone poskakujici na prijezdovych komunikacich do hlavniho mesta.


A v Dublinu pokracuje muj stale jeste spise turisticky zivot.
Jeste bych se mel zminit o velikonocni slave v Dublinu. Velikonoce jsou pro mistni totiz nejen cirkevnim svatkem, ale taky politickou udalosti. O Velikonocich 1916 totiz doslo k vyznamnemu povstani a boji v ulicich mesta. Samozrejme slo o nezavislost na Anglii, jako obvykle tady. Tehdy se totiz J. Connelly a jeho verni (snad moc nekecam) rozhodli povstat. Jak rekli, tak udelali, zabarikadovali se na hlavni poste a prohlasili se prozatimni vladou. Asi se tu tenkrat dost strilelo, spousta zbrani mezi lidmi, do toho ruzne armadni jednotky a tak. No, nakonec se jim to moc nevyvedlo a asi po tydnu se vzdali vladnim jednotkam, ale udajne to byl vyznamny pocin na ceste k nezavislosti Irska. Myslim, ze tenkrat dost lidi prislo o krk, protoze Anglicka strana se s nimi moc nemazala.

Takze ted o Velikonocich si to mistni pripominali, a to primo vojenskou paradou. Nejaky "dobrovolnicky jednotky" (teda puvodne, myslim, ze dnes tu maji profi armadu) to mely spojeno s prisahou, cetly se politicke projevy u budovy GPO (Hlavni posta), spousta fanfar, slavnostni nastupy s ucasti pani prezidentky a zaverem vojenska prehlidka. No, na zacatku to byla spis prehlidka policejni. Mistni Garda (policie) totiz nosi takove ty reflexni vesty (co maj u nas sluzebni auta), takze je specielne na motorkach opravdu dobre videt. A samozrejme to meli skoro jak spanile jizdy, kdyz se nekam presouva vetsina jejich politiku. Projevy jsem neslysel, byl jsem moc daleko, ale kdyz pochodovaly vojenske kapely a potom jednotky, docela bylo na co koukat. Potom i ukazovali techniku, projizdely mestem transportery, auta s nastavbami, kanony, dokonce vezli na podvalniku i motorove cluny s plnou posadkou potapecu v pristrojich, docela legrace. Taky prelitavaly bojovy letouny a vrtulniky. A mezi tim vsim stridave pochodovali veterani, aktivni vojska, nekteri s prapory, nekteri v plne polni. Asi jako byly nase devate kvetny, akorat te techniky tu preci jen nejelo tolik. Proste takove vzorky.


Vetsinu mych dnu jinak vyplnovala snaha najit nejaku praci, takze jsem pendloval po meste, vysedaval u internetu, obvolaval inzeraty a podobne. Temto mym osobnim aktivitam venuju extra pristi kapitolu.


V prubehu dnu jsem tedy jeste navstivil par dalsich pamatek v Dublinu (kdyz uz jsem tady).
Krome jiz zminovane Galerie moderniho umeni, ktera mne moc nenadchla, to byla Narodni Galerie. Ani ta mne moc nenadchla. Docela velka budova, sbirky vseho druhu, obrazy a dila vsech epoch a obdobi, ale ve srovnani s ostatni Evropou preci jen trochu chude. Ode vseho dobreho po kousku a smytec. No, nebylo to spatny, ale ...... Navic mne dodelavaji tim tridenim. Neni to ani chronologicky ani tematicky,.... teda ono v jednotlivych salech asi je, ale ty saly jaksi nenavazuji, aby se daly postupne projit. Takze at jsem sel kudykoli, vzdycky to bylo trochu napreskacku. A navic jejich nejuzasnejsi Carravaggio je zapujceny nekam do Amsterdamu.

Na prvni kvetnovy den jsem navstivil expozici Dublinia. Rozklada se v oblasti, kde byly puvodni nejstarsi casti mesta. Je to okolo katedraly Christ Church a v prilehle budove. Nejaka zdejsi kulturni organizace tu vybudovala expozici o vzniku a nejstarsim vyvoji stredovekeho Dublinu. Je to moc hezky udelano, i kdyz spis takove divadylko. Je tady spousta exponatu, modelu trziste, stredovekeho domu, zbrani, nastroju, figurin. A ke vsemu je audiovizualni doprovod, jak to tehdy chodilo, jak co fungovalo. V jednom sale je taky pekny model stredovekeho Dublinu, kde pri komentari vzdycky sviti prislusna cast a bezi povidani k ni. Nahore pak je vysvetlena historie vpadu Vikingu a jejich usazeni v Irsku, vcetne popisu jejich lodi, zbrani, zivota, viry a podobne. Taky jsou tam k videni nektera puvodni ramesla, a to zive. Byla tam jista pani, ktera u stavu tkala nejaky latky nebo co, a taky kluk dratenik. Samozrejme moznost nakupu suvenyru. Prohlidku lze zakoncit ve vezi budovy, ale nic moc na ni neni (teda te vezi). Docela daleky vyhled, umocneny pritomnosti dalekohledu v oknech (za kulate 1 Euro). Po spojovacim moste, ktery ale stoji opravdu za videni, se pak prejde ulice a projde se do zminovane katedraly. Nastesti navstevnici expozice uz neplati znovu vstup. Katedrala je romansko-goticky mix, s ruznymi prestavbami. Ale stoji za to. Udajne tu byl i pohrben Strongbow, anglo-normandsky rytir, ktery ma vyznamne misto v irske historii. Alespon tu tedy ma masivni nahrobek. Katedralu zdobi taky nadherne okenni vitraze a spousta perfektni kamenicke prace. A pod ni je velika krypta, romansky klenuta, kde jsou vystaveny nektere cirkevni poklady, a taky tam bezi dokumentarni film o vyvoji a historii katedraly. No, spolu s prilehlym nevelkym parkem docela zajimave turisticke misto.