Kanadske kapitoly IV. (Calgary a Stampede)

Calgary jako pojem uz jsme znali, nez jsme jeli do Kanady. Koneckoncu mesto bylo preci dejistem zimni Olympiady v roce 1988. Takze jakasi hruba asociace velkeho mesta kdesi v kanadske Alberte nekde v povedomi existovala, coz uz treba o hlavnim meste Edmontonu rict nemuzu. Ovsem s vyrazem Stampede jsme se poprve setkali, az kdyz jsme se zacinali blize zajimat, kam nas to vlastne vitr zaval. Pritom Calgary a Stampede k sobe neoddelitelne patri a oboji je podbarveno pachem koni, hvizdanim lasa a stin vrhajicimi sirokymi kovbojskymi stetsony. Metropole Calgary je totiz Mekkou kovboju kanadskeho zapadu a Stampede jejich nejvetsim svatkem. Takovy dojem jsme alespon dostali pod vlivem vsemoznych letaku a reklam.

My jsme pri nasem priletu na zdejsi letiste mesto zahledli spise jen zdalky, takze se hodilo se do metropole trosku podivat. Navic jsme chteli uskutecnit nejake narocnejsi nakupy, pro ktere bylo Calgary nejblizsi moznosti (z Lake Louise cca 180 kilometru). Problemem byl jako obvykle cas, respektive den volna, kterych v praci bylo pomalu. To se vsak vyresilo pote, co jsme jim v Mountaineer Lodge rekli Byebye a udelali si pred dalsi praci prazdniny. A protoze prvni pule cervence je i obdobim konani stampede, mrkneme trosku, o co jde. Doprava do mesta je mozna prakticky pouze Greyhound autobusem a neni to vylet levny. Navic s par spoji za den nas pozdravovalo vstavani uprostred noci, protoze jediny smysluplny autobus z Lake Louise odjizdel v pul ctvrte rano. Dalsim bychom tam totiz dorazili nekdy po poledni, a to pro nas bylo pozde. Prvni ranni kroky po ulicich mesta byly tudiz znacne rozespale, ale prekonali jsme to.

Nejvetsim dojmem Calgary pusobi nez se do nej prijede. Lezi totiz v naproste rovine, z niz se najednou tyci vysoke moderni mrakodrapy mestskeho centra, oznacovaneho jako Downtown. Centrum neni nijak zvlast rozlehle a lze jej prejit napric asi za 20 minut. Mrakodrapy jsou vetsinou osidleny obchodnimi firmami, v mistnim pripade casto temi nejak spojenymi s Albertskou ropou, ktera je hlavnim zdrojem ekonomickeho bohatstvi calgarskeho regionu. Jinak se mesto asi podoba ostatnim americkym velkym mestum. Ulice ze severu na jih a kolmo z vychodu na zapad, nazyvane cisly. Trochu nuda, ale jednoduse prehledne. Historicke budovy nejsou ve meste prakticky zadne, na zdejsi pomery je sto let tou nejdelsi historii. A kdyz uz se najde nejaky postarsi kostel, je stejne ze vsech stran totalne oblozeny do nebe trcicimi mrakodrapy. Celkove nas architektura Calgary moc nezaujala. Jednotlive budovy jsou sice architektonicky pomerne pekne, ale v souhrnu tvori dost homogenni hmotu, jak jsou nacpane na sebe. Navic pri pomeru vysky budov a sirky (spis uzky) ulic je lze jen tezko okukovat, protoze clovek stoji primo pod nimi. Nijak nas nezaujala ani proslula Calgary Tower, symbol mesta a napadna dominanta. Z dalky to jeste slo, ale zblizka se nam zdala dost osuntela. Mozna je shora hezky vyhled na mesto, ale nejak se nam za nej nechtelo zaplatit pozadovanou cenu. Radeji jsme tedy vyrazili smerem ke Stampede Parku.

Calgary Stampede oznacuje samo sebe jako "Nejvetsi outdoorovou show na Zemi". No, nevim, jak na to prisli, ale ceny tomu dosti odpovidaji. Cela akce se odehrava na vychode mesta ve specialne k tomu urcenem arealu. Kdyz jsme prosli hlavni branou, zustali jsme trochu zmateni. Cekali jsme tu svet divokeho zapadu konce 19. stoleti a podobne, ale uvitala nas konzumni soucasnost. Dnesni Stampede je vlastne smesi soutezniho Rodea, zavodu krytych vozu, prehlidkou zemedelskych uspechu, trosky puvodni indianske kultury a velkeho zabavniho parku okolo. Pro nas bylo hlavni atrakci Rodeo, ktere jsme videli poprve. Zavodi se kazdy den a posledni nedeli se kona finale s velmi tucnymi financnimi prize money. Kovbojove soutezi v nekolika disciplinach, jako je jizda na divokem koni, jizda na divokem byku, chytani telete do lasa a jeho svazani, chytani telete holyma rukama, rychla jizda zrucnosti na koni mezi barely. Vsechno samozrejme s peknym uvodnim ceremonialem a defile jezdcu na konich, a o prestavkach neco malo indianskeho tancovani. Bylo zajimave to videt, obdivovali jsme jezdce, ze maji vsechny kosti cele. Ve stejne arene se pak vecer konaly zavody krytych vozu na dostihovem zavodisti spolu s vecerni show. To uz ale bylo bez nas, protoze bychom nestihli autobus, a taky cena vstupneho uz byla prilisnou dirou do penezenky. Po Rodeu jsme jeste navstivili ukazku indianske vesnice a okoukli tradicni indianska teepee. Bohuzel vystoupeni indianskych tanecniku se casove prekryvalo s nasim Rodeem. V prubehu dne nas jeste zaujala Sin slavy interpretu Country music se spoustou fotek a country exponatu. Taky jsme navstivili staje, kde jsme si prohlizeli spoustu ruznych koni i dobytka vsech velikosti. Koneckoncu jsme preci v dobytkarske Americe. Mezitim jsme to prokladali prochazkami zabavnim parkem se spoustou atrakci, jako jsou Ruska kola, strelnice, strasidelne hrady, centrifugy, kolotoce, tomboly a podobne, a taky hamburgery, hotdogy, pizza a spousta dalsiho obcerstveni. Jako pest na oko pak pusobila mensi vystavka kanadske armady, ktera tu ukazovala svuj tank (tedy upraveny nemecky Leopard), vrtulnik, kokpit stihacky, nejake obrnene vozidlo a torpedo. Na to stylove posadili westernove sedlo a zvali kolemjdouci k posezeni, coz mela byt parodie jakehosi filmu. Ja jsem pozvani, s oduvodnenim, ze "trimetrovou rouru mezi nohama fakt mit nemusim", odmitl. :-) Nas pobyt v Stampede Parku pak uzavrela prudka bourka s uzasnym krupobitim, ktera se zcistajasna odkudsi privalila,aby nam rekla, ze je cas jet domu do hor.

Suma sumarum "Nejvetsi outdoorova show na Zemi" pro nas zustala smesi Zeme Zivitelky, Rodea a Matejske pouti. Zadna velka pecka, ale i tak zajimave to videt. Fascinujici ovsem bylo, jak touto udalosti ziji mistni. V celem Calgary jsou vylohy pomalovane rodeovymi motivy a obrazky, ve meste se konaji ruzne akce s charitativnim podtextem a skoro vsichni mistni nosi po dobu Stampede na hlave kovbojske stetsony. Vcetne uredniku cestou do kancelare.