Kanadske kapitoly X. (Jasper a okoli.)

Mestecko Jasper je jakousi mensi obdobou Banffu a hlavne spravnim centrem Narodniho parku Jasper. Ten je mnohem vetsi nez NP Banff, i kdyz popularitu si zacal ziskavat mnohem pozdeji. Jasper se zacal rozvijet az na sklonku hlavniho turisticko-developerskeho boomu, takze toho tolik nestihl. Diky tomu pusobi dojmem mestecka pro lidi a nejen pro turisty. I kdyz v letni sezone se to tu autokary a arviky (RV = rekreacni vozidlo, karavan) jen hemzi. Mestecko je rozlozene podel zeleznicni trati a hlavni tridu tak tvori nadrazni ulice. U nadrazi pak stoji velky indiansky totem krkavciho klanu a nedaleko od nej restaurovana historicka parni lokomotiva. Hlavni trida a prilehle ulicky jsou pak plne vsemoznych obcerstveni, restauraci, kavaren a obchudku se suvenyry a tradicnim indianskym umenim. Historickych budov v Jasperu moc neni, krom par kosteliku je to hlavne budova Visitor Centra, ktera je nejstarsi zdejsi tradicni architektonickou pamatkou. Momentalne vsak v rekonstrukci. Hlavni turistickou atrakci ve meste je pak Jasper Tramway, coz je kabinkova lanovka na kopec nad mestem. No, nam na tom nic tak super uzasneho zas nepripada.

Spise jsme se tu venovali okoli mesta. A protoze potrebujeme vzdy nekde v ustrani zaparkovat na nocleh, uzili jsme si vecerniho soumraku i ranniho svitani u Pyramid Lake kousek za mestem. Je to moc hezke klidne jezero s ostruvkem na romanticke prochazky, na nejz vede drevena lavka. Na jezere si plavou kachny a potapky a shora na ne shlizi rozlozita hora Pyramid Mountain zelezito-cervene zarici v rannim slunci. Uzasne klidna nalada, tedy nez rano prijedou prvni autobusy s turisty. To se hned ozyva jiny halas, mnohdy straslivejsi, nez bylo nocni vyti zdejsich vlku. Krome Pyramid Lake jsme se tez vypravili k jezeru Lac Beauvert na okraji Jasperu. Rozklada se u nej Jasper Park Lodge, zalozena puvodne Brewstery a dnes vlastnena hotelovou spolecnosti Fairmont. Jezero a okolni park jsou nadhernym kouskem prirody a idealni prochazkou. Zaroven je to soucast golfoveho resortu, kde se na greenu prohani hraci v malych elektrickych vozitkach mezi hejny pochodujicich divokych hus.

Nas dalsi vylet z Jasperu smeruje k Maligne Lake. Je to obrovske a proslule jezero asi sedesat kilometru odtud. Prijezdova silnice je sama zazitkem, lehce kopiruje reku Maligne River, ktera z jezera vyteka. Serpentinami prekonavame vyskovy rozdil z hlavniho udoli do bocniho visuteho udoli. Ledovce, co zdejsi krajinu kdysi modelovaly, se tu musely pekne vyradit. Doufame, ze cestou treba uvidime medveda, protoze tech cernych tu zije pomerne hodne. Misto toho vsak kousek za mestem muzeme pozorovat stado lani s jelenem. Je veliky a je si toho patricne vedom. Otvira si tlamu na samice, jak je zene pred sebou, a obcas i na okukujici turisty. V prubehu cesty pak jeste nekolikrat pozorujeme usate jelence, jak neochotne uskakuji od silnice do lesa. Cestou se moc nezdrzujeme zastavkami, abychom stihli byt u Maligne Lake pred soumrakem. Zpatky pojedeme stejnou cestou, tak bude vic casu na zastavky. Zapad slunce si uzivame u hladiny Maligne Lake a krome vsudypritomnych jelencu jsme tu jen my a jeden par fotografu z Nemecka. Je prakticky po sezone a zdejsi Lodge zeje prazdnotou, denni navstevnici uz odjeli, takze si muzeme vychutnat klid podvecerni prirody. Maligne Lake je jednim z hlavnich motivu na pohledech, a to zejmena maly malebny ostruvek s nekolika stromy, indiany nazyvany All Souls Island, ostrov vsech dusi. Tezko rict, zda je to sila duchovna nebo spis sila marketingu, ale vetsina turistu si jej chce vyfotit. To je vsak mozne jedine pri absolvovani vyletu jednou ze zdejsich vyletnich lodi, nebot ostrov je kilometry daleko v odlehle casti jezera, a ceny turistickemu zajmu odpovidaji.

Po setmeni jen poodjizdime na prvni mozne misto, kde lze prespat. Presto, ze se ve zdejsi oblasti nocovat nema, zdaleka nejsme sami. Zato si ale muzeme zpatecni cestu k Jasperu rano vychutnavat bez pritomnosti mnoha aut denniho turismu. Pomerne v klidu si tak muzeme prohlednout napriklad Medicine Lake, zahadne jezero bez zjevneho odtoku. Voda se z nej totiz ztraci "dirami" ve dnu. A protoze ted na podzim priteka do jezera malo vody z hor, je z velke casti suche, naplni se zase az po snehu. I tak se nam ale podarilo najit nektere z tech odtokovych der, ktere byly mezi kameny blizko u brehu. Dalsi zastavkou pak byla prochazka podel Maligne kanonu, ktera rozhodne stala za to. V useku nekolika kilometru je tu reka zariznuta hluboko do povrchu a turisticka stezka vede misty dole u reky, misty nahore nad ni, a obcas ji prekracuje po mostcich. Skutecne zajimavy prirodni vytvor, kde cloveku buraci vodopad desitky metru pod nohama v jen nekolik metru siroke prurve. Zajimave je i to, jak reka postupne roste, nebot se do ni v kanonu obcas ze skalnich trhlin prilevaji prameny vody, ktere se vytratily kilometry odsud ze dna Medicine Lake.

Znamymi serpentinami se pak vracime na dalnici k Jasperu, abychom pokracovali mirne na vychod a dalsi klikatou odbockou k Miete Hot Springs. V desitky kilometru odlehlem udoli se tu nachazi termalni prameny, do kterych se jezdi nalozit nejen obyvatelstvo Jasperu. Ve dvou venkovnich umelych bazenech na navstevniky ceka siricita ctyricetistupnova termalni voda, ktera je sem cerpana z nedalekych prirodnich vridel. Na nase ucestovana tela pusobi jako balzam. Uzivame si lazen dosytosti a po jejim skonceni se jdeme jeste kratkou prochazkou podivat, odkud to vlastne tece. Nedaleko za ruinami puvodnich lazni pak skutecne objevujeme nekolik horkych nevabne vyhlizejicich praminku, vytekajicich z vapencovych skal. I z Miete Hot Springs se vracime stejnou prijezdovou silnici k Jasperske dalnici a cestou muzeme do sytosti okukovat obrovske vapencove plotny okolnich skal. Jakmile jsme na dalnici, nase cesta uz vede na vychod dolu z hor. Tam nekde daleko v planich nas ceka hlavni mesto Alberty.