Jihoamericke kapitoly XIV. (Cusco - domov synu slunce.)

Po asi osmihodinove ceste autobusem jsme se dopravili do Cusca. Mesto se rozklada v udoli sevrenem kopci a je to jiste nejturistictejsi stredisko v Peru. Ma velmi bohatou historii a mnoho z ni je k videni dodnes. Puvodne bylo hlavnim mestem incke rise a vystaveno bylo do pudorysneho tvaru pumy, posvatneho zvirete. Hlavu zvirete tvorila pevnost Sacsayhuaman, jejiz trosky se tyci na kopci nad mestem. Z inckych staveb se primo ve meste nezachovalo temer nic. Dnes je mesto tvoreno hlavne spanelskou kolonialni architekturou, je tu spousta kostelu a katedral, klastery, kolonialni domy, namesti a pod. Mnohe budovy vsak stoji na dodnes patrnych zbytcich inckych staveb. Ve meste je velmi znat bujny turisticky ruch, takze namesti je plne Kodaku, zlatnictvi, baru a restauraci pro turisty, coz tak pry jeste nedavno nebylo. Pri nasi navsteve nebylo problem najit ubytovani s pomerne prijatelnou cenou. Prvni noc jsme sice stravili v chlivku jmenem Hospedaje Inka, ale druhy den jsme se uz stehovali do velmi slusneho hostelu Royal Cusco. V infocentru jsme zahy poridili jednotnou turistickou vstupenku, ktera plati na cca 16 turistickych mist ve meste a okoli, coz je za cenu 10 USD solidni nabidka. Mohli jsme tak navstivit klaster Santa Catalina, Katedralu, nekolik muzei a cetne incke ruiny v okoli mesta: Sacsayhuaman, Ollantaytambo, Pisaq a dalsi.

K pevnosti Sacsayhuaman, lezici nad mestem, jsme se jednoho dne vypravili pesky. V planku byla cesta mizerne znacena, tak jsme spolehali na poradu mistnich obyvatel. Stezka nas vedla mezi nekolika chatrcemi, coz se nam stalo osudnym. Z jedne se na nas totiz zcista jasna vyritili psi. Nanestesti se jeden statny vlcak rovnou zakousl Bobovi do lytka. Diky dzinsum, ktere to odnesly, prezilo lytko "jen" s nepeknymi skrabanci a modrinami. Pani domaci nam vysvetlila, ze jsme na soukromem pozemku a ze jsme museli videt ceduli. Nevideli, ale pejskovi by moc slusel retez. Kazdopadne jsme sli spatne, takze jsme upravili smer pochodu a i s Bobovym oteklym lytkem nakonec dorazili k pevnosti. Rozsah ruiny je vskutku uctyhodny, stejne jako vytecny vyhled na mesto. Tady bylo centrum ritualnich oslav teto oblasti a dodnes se tu konaji letni slavnosti slunce Inti Raimi. Cely areal je vystaven s velkou presnosti z obrovskych kamennych bloku, z nichz nejvetsi udajne vazi az 30 tun. Kdo vi, jak je sem vlastne dopravili. Stredem plochy prochazi dlouhe klikate zdi, symbolizujici zuby pumy. Sacsayhuaman je druhou nejvyznamnejsi inckou pamatkou v Peru. Ta prvni nas teprve cekala.

Boblin fotos zde.