Kanadske kapitoly XII. (Fort McMurray - Oil Sands.)

Asi osmdesatitisicove mesto Fort McMurray rozhodne neni zadna turisticka destinace. Presto je tady jedna z nejrozvinutejsich infrastruktur mezi kanadskymi mesty, miri sem neustale velike mnozstvi letadel i dalkovych autobusu. Fort McMurray je hlavnim zdrojem prijmu provincie Alberta, odtud totiz proudi (zejmena do USA) kanadska ropa. V ploche krajine povodi reky Athabasca se tu pred miliony let usadily vrstvy pisku, ktere v prubehu casu prosakly hustou vrstvou uhlovodiku. Zemske sily a vazby tak vytvorily neco, co je dnes oznacovano jako ropne pisky (Oil Sands). Co do mnozstvi suroviny se jedna o druhe nejvetsi naleziste ropy na svete. Presto, ze se o zdejsi rope vi uz pres sto let, prumyslova velkotezba tu zacala az v prubehu sedmdesatych a osmdesatych let. Do te doby se totiz tezba ropy z ropnych pisku nevyplatila, vzhledem k vysokym nakladum tezby a nizkym cenam ropy. Na rozdil od tradicne znamych tezebnich metod se tu dobyva "cerne Zlato" ponekud jinak. Uhlovodikova smes totiz obaluje jednotliva zrnka pisku a je znacne tuha. Pri teplote +13 stupnu Celsia je zdejsi ropa tvrda jak hokejovy puk. Jednou z metod, jak se tu tedy blizko pod povrchem ulozeny produkt dobyva, je povrchova tezba v otevrenem dolu. Neco velice podobneho nasemu Severoceskemu hnedouhelnemu reviru. Na obrovske plose se odkryje povrchovy dul odkud se proste odbagruje uhlovodiky prosyceny pisek a ten se pak promyva horkou vodou, aby se z nej vyseparoval tzv. bitumen. Ten se pak dal za tepla upravuje a separuji se z nej jednotlive uhlovodikove slozky.

Povrchova tezba tu jede v obrovskem rozsahu, 365 dni v roce, 24 hodin denne. Hlavni ropna pole jsou asi 50 km severne od mesta a dalnice k nim je neustale ucpana pomalu se sinoucimi kolonami aut s pracovniky tezby. Mezi temi tisici aut pak dymaji ropne cisterny a tezke nakladaky privazejici dalsi technicky material. V dobe ranniho a vecerniho stridani smen tak muze onech padesat kilometru trvat bezne i 3 hodiny. Tezba tu zamestnava desetitisice lidi vsech profesi a remesel, na sve pracovni turnusy sem bezne letaji treba svareci z vychodniho pobrezi Kanady. Prumerny plat ve Fort McMurray je nejvyssi ze vsech mest Kanady. Nejvetsimi giganty jsou tu tezebni spolecnosti Syncrude a Suncor, ale maji tu sva tezebni pole i koncerny jako Shell, PetroCanada, Total a dalsi. Desitky kilometru ctverecnich okolo tu krajina pripomina povrch Mesice, rozryvana obrimi rypadly, buldozery a obrovitymi nakladaky prepravujicimi vytezene ropne pisky. Na obzoru se tyci kominy a veze rafinerskych provozu, kde se zpracovava tezky bitumen na lehci produkty, aby pak ropovodem putoval stovky kilometru na jih, kde ho americke rafinerie zpracuji na benzin pro sve zakazniky. K nebi se vali cerny dym a obcas proslehuji plameny pri vzniceni horlavych par. Tohle je naprosto jiny obraz Kanady, nez zname z letaku cestovnich kancelari a cestopisnych filmu.

Ve meste je vybudovano velke navstevnicke stredisko zvane Oil Sands Discovery Centre, ktere patri k hlavnim bodum naseho programu tady. Travime tu pul dne, abychom se dozvedeli podrobnosti tezby, jeji historii, mame moznost si sami osahat ropny pisek, prohlednout vyextrahovany bitumen v ruznych podobach, dozvidame se parametry obrich stroju, ktere v dolech pracuji. Driv se tu tezilo obrovskymi kracejicimi koreckovymi rypadly, za nimiz se tahly desitky kilometru pasovych dopravniku, stejne jako gigantickymi Dragline, ktere na ocelovych lanech tahaly po zemi obrovskou kovovou lzici. V poslednich letech tyto obry nahradilo velke mnozstvi mensich nakladacu, a kilometry pasovych dopravniku vystridaly obri nakladni Caterpilary. Centrum je velice moderni, expozice zajimava, stejne jako nekolik prezentaci a vykladovych filmu promitanych v kinosale. Venku za budovou je pak mozno videt nektere z restaurovanych vyslouzilych dulnich mechanismu.

Dalsi nasi zastavkou pak je venkovni expozice nazvana Giants of Mining (Dulni obri), ktera se nachazi na severu mezi doly a silnici, a jeji zaklad tvori dva vyslouzile mechanismy vystavene zde pro verejnost. Prvnim je desitky metru dlouhe a desitky metru vysoke kracejici koreckove rypadlo, druhym pak obri Dragline, ktera nabirala surovinu tazenim obrovske lzice. Clovek si tu najednou pripada nejak hrozne malicky.

Oblast Fort McMurray je spinavou skvrnou na neposkvrnenosti kanadske prirody, a v cloveku vzbuzuje rozpaky a rozcarovani, ktere nezaplasi ani snaha ropnych gigantu o zpetnou rekultivaci vytezene krajiny. Na druhou stranu jsme si teprve tady uvedomili v plnem rozsahu dopady a souvislosti obrovske spotreby ropy v nasem svete, a trochu poodkryli svet, ktery stoji za pistoli cerpaci stanice, z niz krmime nadrz naseho auta.