Kanadske kapitoly XVII. (Vancouver Island.)

Prevoz trajektem je docela drahy. Ale puldruhahodinova cesta je zase docela prijemna, protoze po zacatku na "otevrene" hladine se lod propleta mezi ostrovy a ostruvky a furt je na co koukat. Po vylodeni na Vancouver Islandu mirime rovnou do hostelu ve meste Victoria, coz je hlavni mesto Britske Kolumbie. Victoria je nam sympaticke, protoze pusobi jaksi evropsky. Je tu prijemna architektura, koneckoncu zalozili jej anglicani, a neni tu takovy chaos jako ve Vancouveru. Behem vecerni prochazky okukujeme pristav s velikym padacim mostem, cinske mesto a samozrejme honosnou parlamentni budovu, pred niz se tyci socha kralovny Victorie. Nasledujici den pak prochazime zbytek centra mesta a take fotime Thunderbird totemovy park. Trochu zvazujeme navstevu Muzea BC, ktere ma ve sbirkach hodne indianskych totemu a dalsich artefaktu a trochu paradoxne sidli ve stejne budove se zabavnim komplexem IMAX. Nakonec muzeum vypoustime pro usporu casu a penez, a taky s tim, ze si to vynahradime pozdeji v Antropologickem muzeu ve Vancouveru.

Vyrazime tedy z Victorie smerem na sever a chceme objet vetsinu ostrova. Po par desitkach kilometru prichazi u potoka Goldstream neplanovana zastavka. Nenapadna cedule u odpocivadla tu hlasa "Salmon Run", a my jsme poprve v zivote svedky toho, co znamena tah lososu. V nevelkem potoce s misty jen par centimetry vody se to hemzi rybami, ktere se mnohdy jen napul ponorene v melke vode derou proti proudu. Na nekolika informacnich panelech se tu dozvidame fakta o tomto tradicnim miste a tradicnim lososim divadle. Tri druhy lososu ve veku zhruba ctyr let se tu kazdorocne probijeji od more proti proudu, aby se v potoce vytrely a nasledne uhynuly. Svuj zivotni cyklus tu tak zakoncuji tisice pulmetrovych ryb, na nichz se kolikrat jeste pred smrti zivi hejna racku, orli belohlavi a obcas zajde i medved. Misto tez patri k tradicnim lovnym oblastem zdejsich indianu, pro ktere je losos vyraznou slozkou potravy. Za par dni se ta zaplava mrskajicich rybich tel zmeni v rybi pohrebiste a slaby potocni proud bude hnijici tela odnaset pomalu zpet do more.

Pokracujeme do mesta Duncan, coz je nevelke mestecko, ktere se ale turisticky zviditelnilo mnozstvim vyrezavanych totemu rozmistenych na kazdem rohu. Mesto na jejich tvorbu vypisuje souteze a domorodi rezbari mohou predvest sve umeni. Nocujeme u jezera Covichan, kde se tezi drevo. Pocasi se zacina kazit a my si konecne muzeme uzivat deste, tolik typickeho pro pacificke pobrezi. Dal jedeme do vesnicky Chemainus, ktera je pro zmenu znama svymi nastennymi malbami. Jsou tu prijemne malebne domecky a male kavarnicky. Na velkych zdech jsou vymalovany vyjevy z historie oblasti, kterou jiz od pradavna zivi zejmena tezba a zpracovani dreva. Odtud jedeme smerem na Nanaimo, kde se trochu motame a moc se nam tam nelibi. Dalsi nasi zastavkou je MacMillan Provincial Park (Cathedral Grove), kde tez nocujeme. Behem dne si pak prohlizime destny prales s obrovitymi mnohasetletymi stromy. Jedle i cedry jsou uzasne, skoda jen, ze kazdou chvili prsi.

Pres Port Alberni pak jedeme k Narodnimu parku Pacific Rim, coz je vlastne zapadni skalnate pobrezi Vancouver Islandu. Bohuzel porad prsi, takze na velke traily to nebude. Vybirame si tedy z nekolika kratsich prochazek, kdy jedna nas vede destnym lesem na plaz s ostrymi skalisky, o nez se krasne tristi vlny. Dalsi nas pak znovu provede po okruhu starym destnym pralesem (mirneho pasma, nic tropickeho v Kanade!), vsude spousta mechu, sero, trochu strasidelno. Nakonec jeste zajizdime na kopec s vyhlidkou, kde drive byvala vojenska pozorovatelna, kvuli desti ale neni nic videt. Pak uz pokracujeme do Tofina, coz je popularni (zejmena letni) turisticka destinace. Vesnicka se spoustou hotylku, baru a restauraci nas ale moc nevzala, takze se zanedlouho otacime k ceste zpet. Dest pomalu prechazi v solidni bourku se silnym vetrem a my chceme stihnout dojet k noclehu na Taylor River. Nastava ovsem zdrzeni, kdyz dojizdime k mistu se stojicimi a blikajicimi auty. Pres silnici lezi obrovity spadly strom strzeny bourkou a v prikope potlucene auto, ktere do nej narazilo. Silnice je neprujezdna a v proudech deste se v obou smerech tvori kolony. Postupne prijizdi policie a sanitka zacina osetrovat zraneneho ridice. Hasici stale nikde, nastesti jeden z ridicu vytahuje z auta motorovou pilu a zacina porcovat uctyhodny kmen. S par ostatnimi pracne odvalujeme kusy dreva na stranu, aby se uvolnil prujezd destem zmacenou silnici. Konecne dorazi hasici a likviduji zbytky te spouste. Zase muzeme opatrne jet, venku je bozi dopusteni, ale nakonec dorazime na nase nocleziste. Nasledujici dny se vracime vicemene stejnou cestou zpet, zastavujeme u vodopadu Little Qualicum a na Qualicum Beach. Projizdime par dalsich mestecek, ale nijak moc nas nezaujala. Postupne se dostavame zpatky k potoku Goldstream. Vetsina lososu uz uhynula, prochazkou se poranu vydavame dolu k zalivu a pozorujeme orly belohlave. Pak uz jen jedeme do pristavu, aby nas ta draha ferry odvezla zpet na pevninu.