Kiwi kapitola VIII. (Nelson a Golden Bay.)

Prvni dny po navratu na Jizni ostrov travime v Blenheimu a okoli. Dokupujeme zasoby a odpocivame, travime cas v knihovne na internetu. Kdyz jsme odpocati, vyrazime smerem na Nelson. Projizdime mezi kopci Richmond Forest Parku, kde uz to trosku zname. Pak se opet priblizime k pobrezi a u Nelsonu uz nas vitaji plaze a nabrezni parky se spoustou obytnych aut a surfaru. Mesto samotne na nas pusobi moc prijemnym dojmem. Centrum s hlavni tridou Trafalgar Street je velice upravene, pruceli historickych domu zari barvami a vsude posedavaji lidicky v kavarnach a hospudkach. Na kopecku uprostred mesta stoji katedrala se zajimavou zvonici a jeji okoli tvori park s historickymi pres sto let starymi jehlicnany ze vsech koutu sveta. Krome centra jsme se jeste zastavili v japonske zahrade na kraji Nelsonu. Byla moc hezky navrzena a postavena, bohuzel ale udrzba ponekud selhava, coz je skoda.

Z mesta mirime do kopcu Narodniho parku Kahurangi, uzka asfaltka je brzy vystridana sotolinou a zacina mnohakilometrove stoupani. I pres znacne obavy se nam dari jej na nejnizsi ryhlostni stupen zdolat a dorazime na parkoviste na sedle Flora. Je tu prekvapive dost aut. Prespavame a rano vyrazime na dvoudenni turu. Nejprve sestupujeme do udoli k chate Flora Hut, abychom pak zase mohli stoupat po zalesnenem plochem hrebeni k chate Arthur Hut. Tady jiz obcas narazime na nejake turisty. Pocasi je jak vymalovane, tak pokracujeme dal vzhuru po hrebeni a dostavame se nad hranici lesa. Pred nami se rozprostira vapencove nahorni plato, ktere geologicke sily kdysi vyzdvihly z morskeho dna a zde je nazyvano Tableland. Po jeho okraji se vypina nekolik vyraznych kopcu, z nichz nejvyraznejsi je Mt. Arthur, nas cil. Pokracujeme po hrebinku a uzivame si vyhledu na cely Kahurangi park. Stezka se zvolna zacina klikatit do zahnuteho udoli pod Mt. Arthurem a od rozcesti pak stoupa na kopec. Okolo se jiz objevuji zbytky snehu vyplnujici stinne prohlubne a mnohe krasove zavrty. Po pomerne strmem stoupani dorazime na vrcholovy hreben kopce a po sto metrech jsme u vrcholove pyramidy. Uzivame si kruhovy rozhled a svacinu na vetrnem vrsku, a jsme radi, ze jsme sem dorazili jeste pred vzdalenymi mraky. Stejnou cestou pak sestupujeme zpet na rozcesti, od nejz se davame travnatou plani pres udoli smerem ke Gordon's Pyramid. Na tu musime opet nastoupat peknych par vyskovych metru, ale muzeme si stale uzivat rozhledy po Tableland. Prechazime Pyramidu a pak nas prudky sestup vede do puvodniho lesa se spoustou kapradin, podivnych stromu a mnozstvim blata. Brzy jsme ale z lesa venku a pres travnate plane jiz je jen kousek k chate Salisbury Lodge. Na vecer se tu schazi solidni spolecnost, a tak o druznou zabavu neni nouze. Povidame si hlavne s postarsim nemeckym parem zijicim v Golden Bay a po jejich vypraveni se tam zaciname docela tesit. Rano vyrazime ponekud neochotne zpatky k autu, protoze vecer mame domluvenou schuzku v Nelsonu. Nebyt toho, moc radi bychom v Kahurangi stravili delsi dobu. Slapeme opet pres travnatou plan a pak podel reky klikatym udolim. Cestou se zastavujeme u skalnich pristresku, ktere si prohlizime. Priroda tu vytvorila nekolik velkych skalnich previsu, jez odedavna slouzily lidem jako utociste pred neprizni pocasi, a behem doby byly ruzne vylepsovany. Takze dnes jsou to pomerne komfortni mista na prespani. V jednom pripade je pod previsem dostavena prakticky cela malicka chaticka, v jinem jsou tam alespon vybudovany palandy s matracemi a nedaleke ohniste a pramen vody. U kazdeho pristresku pak samozrejme solidni kadibudka. Udolim se zvolna dostavame opet k chate Flora hut, a odtud jiz jen strme stoupani zpatky na parkoviste k autu.

V Nelsonu vyrizujeme potrebne a cestou pak jeste v Motuece kupujeme na vrakovisti tri pneumatiky, ktere nam tu vymeni za nase ojete. Den pred Stedrym dnem si tak nadelujeme vanocni darek v hodnote 150 dolaru. Pak uz ale mirime smer Takaka a Golden Bay. Cesta je docela zajimava, stridaji se prudka stoupani a klikatice mezi kopci s otevrenymi pohledy na morske pobrezi vpredu i vzadu. Takaka Hill dava auto docela zabrat, ale krajina je velice atraktivni s NP Kahurangi na zapade a NP Abel Tasman na vychode. Nabizi se tu tez spousta kratkych stezek a prochazek. Prejizdime kopec a sjizdime jiz do roviny u mestecka Takaka, ktera bude pro pristich par dni nasim utocistem. Nevelke mestecko i okolni oblast Golden Bay jsou zname svym znacne alternativnim zivotnim stylem, coz je zpusobeno jak znacnym mnozstvim zde zijicich evropskych imigrantu, tak dosti hippies pristupem. Namisto komercnich obchodu s elektronikou, drahymi butiky a kosmetickymi salony se na hlavni ulici nachazeji spise obchudky racionalni vyzivy, obleceni v indickem a nepalskem stylu, kavarny a cajovny. V mestecku se peclive tridi odpad, udrzuje cistota a vubec je tu citit zajem o prirodni prostredi. O par kilometru dale se rozkladaji uzasne plaze u vesnicky Pohara a okolo zalivu Golden Bay, ktery proslul jako prvni kotviste evropskych moreplavcu na Novem Zelandu, kdyz tu holandan Abel Tasman kotvil se svymi lodemi v sedmnactem stoleti. Dnes je cela oblast velice popularnim prazdninovym letoviskem, takze jiz v dobe naseho prijezdu se zdejsi kempy plnily k prasknuti, jak sem obyvatele vetsich mest prijeli slavit slunecne Vanoce. Turistickym magnetem je zejmena tez trasa pobrezniho vicedenniho Great Walku Abel Tasman, ktery byva rezervovan na mnoho tydnu dopredu.

Nasim zdejsim cilem ale jsou hlavne vapencove skaly v oblasti Paynes Ford a primorske utesy v Pohare. Paynes Ford je prirodni rezervace kousek pred Takakou. Stykaji se tu dve reky, ktere tvori bezva misa na koupani, a nad nimi se tyci skalni bloky lemovane lesnim porostem. Skaly a lezecke cesty na nich se postupne staly nejlepsi a nejuznavanejsi sportovni lezeckou oblasti na Jiznim ostrove a sjizdi se sem silna lezecka komunita. Zakladnou je nedaleky kemp Hangdog, ktery je velice prosty, velice pohodovy a velmi levny, jak to maji lezci radi. V dobe naseho prijezdu byl kemp jiz plny, ale nebylo problemem prebyvat na placku primo u vstupu do rezervace. Stravili jsme tu par dnu hezkeho lezeni, koupani i povidani s lidmi, a tak nam to prijemne a nevsedni prostredi vytvorilo zaklad pro prijemne a nevsedni Vanoce.