Dirigentik

pondělí, ledna 18, 2010

Kiwi kapitola X. (Queenstown a okoli.)

Z Wanaky mirime do Queenstownu, dalsi turisticke destinace. Doufame v lepsi pocasi, ale jak projizdime mezi kopci a okolo lyzarskeho arealu Cardrona, zaciname zjistovat, ze bude spise hur. Queenstown nas vita zmoklymi ulicemi a problematickym parkovanim. Upravene mestecko je vtesnane mezi breh jezera Wakatipu a okolni kopce, takze centrum je propletene spoustou malych ulicek, ve kterych delaji chaos jak velka obytna auta, tak po ulicich se potloukajici turiste. Vyhledy na rozlehlou jezerni plochu i okolni kopce kazi nizke destove mraky, coz dle informace od pracovnika Infocentra neni nic neobvykleho, je to jiz druha proprsena sezona. Prochazime se ulickami mesta, jehoz hlavni trida je tvorena snad jen samymi infocentry. Vsude se rezervuji nejake adrenalinove aktivity, at je to bungy jumping ve Skippers kanonu nebo vyjizdky motorovym clunem po jezere, a kde se nic nerezervuje, tam poskytuji alespon informace kam jit rezervovat. Pozdeji z mokrych ulic utikame do stejne mokrych Queenstownskych zahrad, coz je moc pekny park se spoustou starych velikych stromu, zahony ruzi, jezirky s lekniny a jinych prijemnych zakouti. Pak uz ale mame padajici vody dost a vitezi sucha zem u McDonalda. V podvecer poodjizdime k nedalekemu Wye Creek, zpod zubatych vezi horskeho pasma Remarkables se strmou rokli vali dolu potok tvorici mnohe vodopady. Podel vede trasa turisticke stezky nedaleko niz se nachazi udajne nejlepsi zdejsi lezecka oblast. Spani se navic toleruje na louce pod kopcem, takze tu nachazime utociste. Nazitri je prekvapive dobre pocasi a brzy vykukuje i silici slunicko, takze si uzivame nadherny den s dostatkem dobreho lezeni. V prubehu dne pribyva prijizdejicich aut a nahore u skal je pomerne zivo. Pristi den je vsak opet ve znameni prehanek a rannich mraku, takze se balime a vracime do mesta. Po par nakupech alespon navstevujeme malicke skalky Arawata Terraces nad mestem, kde trosku lezeme. Vecer uz ale nasleduje ocista a odpocinek v motorkempu Frankton.




Probouzime se do krasneho rana a planujeme hodne odpocinkovy den. Klidnym tempem se presouvame na konec jezera do vesnicky Glenorchy, za niz nasleduje trekingovy raj. Asfalt je vystridan sterkem a pres ctyri brody se prokousavame s autickem k zacatku trailu do udoli Rees Valley. Planujeme prespat na trailheadu, ale slunne pocasi nas presvedcuje vyrazit hned na cestu. Jsou tri odpoledne a odpocinkovy den se meni v rychly presun do hor. Dny jsou sice dlouhe, ale k chate je to udajne 6 - 8 hodin pochodu. S batohy na zadech nas vita siroke a malebne udoli Rees Valley s klikatici se rekou a horskymi spicemi na obzoru. Hned od zacatku ale take pekne vydatne bocni pritoky, jez je nutne prekonavat. Nekolikrat tedy jdou boty dolu a nohy klopytaji po kamenitem dne ledovych toku. Mimo to si patricne uzivame bahnitych mokradu, kterymi je cele udoli povestne. Boty a ponozky nevzdoruji prilis dlouho a pres vsemoznou snahu se brzy plni mokrym a blativym obsahem. Po dvou hodinach vstupujeme do lesa a brzy jsme nad jeho hranici v alpinskem pasmu. objevuji se stale nove pohledy na masiv Mt. Earnslaw i na horni partie udoli. Po peti hodinach chuze se pred nami prekvapive objevuje chata Rock Shelter Hut. Na noc mame par spolunoclezniku, takze je o zabavu postarano a Evka se cile oddava hazardnim hram s australskou rodinkou.



Rano pokracujeme udolim vzhuru a po prekroceni sedla Rees Saddle nas vita krasna Krakonosova zahradka v alpskem pojeti. Spousty horskych kytek kvetou po brehu prudkeho toku Snowy River, okolo se ve slunci trpyti vrcholky zalednenych velikanu. Uzivame si cestu a pomalu sestupujeme k chate Dart Hut. Slunne pocasi ma zatim vydrzet, takze dalsi den, podobne jako vetsina zdatnejsich trekaru, venujeme postrannimu vyletu k ledovci Dart Glaciar a do sedla Cascade, odkud maji byt dobre vyhledy. Opet se prechazi nekolik dravych potoku, ale vetsinou je lze preskakat po balvanech. Po dvou hodinach dorazime k celu ledovce, ktere je komplet pokryte suti z okolnich kopcu. Trochu krkolomne nastupujeme na bocni svah a stoupame do sedla. Tady se trochu zdrzujeme, nez se rozhrnou mraky a dovoli nam vyhled na druhou stranu do udoli Matukituki. Cekani vyplnuje cila konverzace s postarsim velmi zcestovalym australanem Davidem. Stejnou cestou se vracime zpatky a znovu obdivujeme rozsah zemnich praci, ktere tu ledovec Dart dokazal udelat. Zpatky na chatu Dart Hut dorazime casne odpoledne a rozhodujeme se jeste pro presun zpet na Rock Shelter Hut. Obvykle se trail Dart/Rees chodi dal dolu udolim Dart, na jehoz zacatku pak konci, ovsem podminkou je mit zajisten transport z obou koncu jednosmerne trasy, coz ovsem nebyl nas pripad. Chceme se tedy vratit stejnou cestou zpet udolim Rees a obetovat spodni usek udoli Dart Valley. Znamym kvetinovym usekem a pak pres sedlo Rees se vracime na Rock Shelter Hut a dalsiho rana pak pokracujeme zpatky k autu. To uz ale pribyvaji mracky a vecer u auta jiz padaji kapky prvnich prehanek. V pristich dnech se pocasi kazi a my jen dekujeme Bohu, ze jsme si mohli uzit nekolika dnu krasneho slunecneho okna k absolvovani jednoho z nejlepsich treku v Narodnim Parku Mt. Aspiring.



Štítky:

0 Comments:

Okomentovat

<< Home