Kiwi kapitola XIII. (Z hor do ruchu mesta.)

Dalsi den chceme venovat jen jednodenni odpocinkove prochazce na kopec Avalanche Peak, slibujici uzasne vyhledy do kraje. Cedule nas strasi udajnymi 4 hodinami na vrchol a stezka stoupa opravdu zostra.

Po dvou hodinach namahave chuze ale stojime na vrcholu a s mnozstvim dalsich turistu pozorujeme nejen okolni kopce a ledovec, ale i vlezle papousky Kea snazici se vysomrovat neco k snedku. Ty potvory nejsou vubec plache a kdyz si clovek neda pozor, svymi silnymi a ostrymi zobaky dokazou v mziku kompletne zdemolovat batoh nebo vazne poskodit auto. Sestup byl podobne rychly a zbytek dne si uzivame prochazkou po vesnicce a posedavanim v mistni kavarne. Navecer jeste popojizdime po hlavni silnici k viaduktu pres rokli Otira Gorge, premosteni tohohle uzkeho a strmeho useku bylo tezkym inzenyrskym oriskem, zejmena vzhledem k neustalym kamennym sesuvum a nestabilnimu podlozi. Pak uz davame Arthur Passu sbohem a pristi rano parkujeme v rezervaci Cave Stream nedaleko Castle Hill.

Krasova rezervace nas nalakala svou hlavni atrakci. Cave Stream je totiz potok, ktery si ve vapencovem podlozi vyhloubil pulkilometrovou podzemni stolu, a touhle jeskyni se da za rozumneho stavu vody prolezt. Bereme tedy celovky a nase vode uvykle pohorky opet nutime do ricniho toku. Vytokova jeskyne nejprve vypada obrovska, jako tunel pro metro, brzy se ale zuzuje v chodbu na rozpeti pazi. Nejhlubsi misto je hned na zacatku a voda nam dosahuje akorat po zadek. Pak se hloubka promenuje, obvykle je nekde okolo kolen, a pristi skoro hodinu si jen uzivame uzasne vapencove formace a zakruty podzemni jeskyne, obcasne pereje a nejaky ten vodopad. Voda je pekne studena, takze kdyz se nakonec objevi otvor vtoku potoka do jeskyne, teple slunecni paprsky jsou opravdu vitane. Diky vcasnemu prijezdu jsme rano byli v jeskyni sami, ted jiz u auta potkavame dalsi skupiny lidi touzicich si uzit trosku jeskynariny.

Popojizdime ke Castle Hill a relaxujeme pri prochazce mezi vapencovymi balvany vsemoznych tvaru a velikosti. Priroda tu predvedla sve socharske schopnosti a oblast je navic popularnim cilem pro horolezce a zejmena boulderisty. Vetsina dne prijemne utekla a tak sedame do auta a zanedlouho jsme zpatky v Christchurch. Nas cas na Zelandu se pomalu chyli ke konci a dochazi na mene prijemne pripravy pred odletem. Hlavni starosti je prodat auto, coz je pri prevaze nabidky nad poptavkou znacne stresujici, ale nakonec se dari. Pak uz jen odpocitavame dny do odletu, spime ve stanu na zahrade hostelu, a snazime se ve meste zabavit, jak se da. A ono se da - prochazky v Botanicke Zahrade, zdarma koncerty a divadla v parcich, navsteva Kiwi Housu a Aquaria, par vystav, a mozna i nejake skalni lezeni v nedalekych Port Hills.