Thajske kapitoly II. (Ayutthaya - kralovske ruiny.)

Mirime do mesta Ayutthaya, a protoze se nam nechce platit drazsi mikrobusy agentur, volime verejnou dopravu. Dvema autobusy s prestupem je to sice celodenni vylet, ale vsechno probiha hladce a v pozdnim odpoledni se zabydlujeme v guesthousu Street Lamp. Jeste navecer vyrazime do ulic mesta, chceme ziskat alespon hrubou predstavu o okoli. Ayutthaya byla hlavnim mestem Siamskeho kralovstvi po nekolik stoleti a na jejim uzemi vznikly pomerne rozsahle svetske i duchovni stavby. Vetsina mesta vsak vzala za sve pri utoku sousedni Barmy v osmnactem stoleti, kdy vojaci mesto vyplenili a vetsinu budov poborili. Thajsko (Siam) pote zacalo budovat nove hlavni mesto.

Prvnim historickym komplexem, ktery jsme navstivili, byl Wat Ratchaburana. Rozsahla obdelnikova plocha obehnana ochrannou hradbou nabizi zbytky hned nekolika budov. Uprostred stoji ruiny vezovite stavby, ktera slouzila k ulozeni popela zesnuleho vladce. Okolo pak je nekolik budov slouzicich coby chramy pro ruzne duchovni ucely. Samozrejmosti byly sochy buddhu. Cast staveb je provedena z kamene, ale v prubehu doby pribyvalo i cihel. Nechybely ani zdobene ornamentalni omitky se stukovou vyzdobou. V polovine 20. stoleti zacaly byt ruiny cilem vykradacu hledajicich zlate predmety, coz donutilo vladu zasahnout. Zaroven byl zahajen archeologicky pruzkum, ktery prinesl mnoha prekvapeni. Prave chram Wat Ratchaburana byl mistem nejbohatsich nalezu, behem casu byly vyzvednuty desitky kilogramu zlatych sperku a nabozenskych predmetu. Bohuzel vetsinou prave vykradaci hrobu a ne vsechno z nejcennejsich uloupenych predmetu se podarila policii objevit. Presto se jednalo o nejvetsi zlaty poklad v historii Thajska a je zcasti k videni v muzejnich sbirkach.

Druhy den navstevujeme dalsi ruinovy komplex hned pres ulici odsud. Chram Wat Phra Mahathat se v mnohem podoba prvnimu komplexu. Centralni budova s mensimi okolo, tu a tam spicate kuzelove stupy. Tady je ovsem nekolik soch Buddhy pomerne zachovalych. Nejfotografovanejsim bodem je ale hlava Buddhy, ktera po zniceni puvodni sochy zustala lezet mezi koreny stromu, a do dnesniho dne je mezi nimi pevne vrostla. Slouzi i jako male obetiste ci oltar. Behem dne navstevujeme i nepoborene pamatky, jako treba Viharan Phra Mongkol Bopit, coz je chram postaveny ucelove pro velikou sochu sediciho Buddhy. Bronzova socha je udajne stara sestset let a puvodne se nachazela venku. V moderni dobe dostala zastreseni, a postupne tak vznikl prave tento chram. Jeste pozdeji se objevila myslenka sochu pozlatit, takze dnes je cela zlata. Zajimavosti je, ze socha kdysi utrpela castecne poskozeni, a pri jeho oprave byly uvnitr sochy nalezeny jeste dalsi mensi sosky zobrazujici Buddhu. Hned v sousedstvi chramu lze zase videt tri velike veze - stupy chramu Wat Phra Si Sanphet. Maji pomerne zachovalou omitku, coz se tu tolik nevidi. Opodal se pak nejakou dobu bavime pozorovanim "parkoviste slonu". Turiste si dopravaji vyjizdku na slonich hrbetech, a pro nas je dobrym kinem pozorovat jak chovani slonu a jejich mahoutu (pohanecu), tak prave turisty. Pozdeji se zastavujeme v Narodnim Muzeu, kde jsou casti nalezenych historickych pokladu, ale celkove nas muzeum spise otravilo. Jak extra turistickym vstupnym, tak pristupem personalu, i zanedbanosti sbirek. Alespon ale na zahrade muzea pozorujeme velikanske varany. Pak se jeste na kole projizdime kolem soutoku reky, kde jsou zbytky obranne pevnosti, a navstevujeme dva uzasne chramy (Wat Suwan Dararam) se statnym stromem boddhi. Ayutthaya byla fajn, ale my uz se tesime do Kambodze.