Dirigentik

středa, dubna 07, 2010

Thajske kapitoly III. (Bangkok.)

Do Bangkoku dorazime jiz za tmy a krome vecerni dopravni spicky si plne zazivame chaos na Khao San Road. Hledani noclehu je trosku komplikovanejsi, ale nakonec se dari. Bydlime nedaleko Khao San Road, coz je nejrusnejsi turisticka ulicka v celem meste, praska to tu ve svech diky stankum se vsim moznym a ze vsech stran jednoho lakaji nadhaneci ruznych baru a hospod. Rano vyrazime k prohlidce mesta, na ktere mame jen dva dny pred odletem ze zeme. Jiz u snidane se s nami dava do reci zprvu sympaticky mladik, aby se z nej nasledne vyklubal zamestnanec nedalekeho krejcovstvi. Jeste jsem nedopil caj a uz mi malem zacal sit sako. Do ulic jdeme se zamerem pesky dojit k informacnimu centru a pote obejit nektere pamatky. Plan nam hati jakysi domorodec, ktery nas presvedcuje, ze dnes vlada plati ridicum tuk-tuku benzin, takze nas mohou cely den vozit jen za symbolickou cenu. Nechavame se ukecat a nasedame do nejblizsiho vozitka.




Prvni zastavka ma byt v chramu s cernym Buddhou, ktery je udajne pristupny pouze dnes, protoze je jakysi svatek. Chram je pekny, i kdyz podobny vsem ostatnim. Soska Buddhy se blyska svym pozlacenym povrchem, jako vetsina ostatnich podobnych. Ptame se tedy personalu chramu, proc je oznacovan jako cerny Buddha - puvodne pry cerny byl, nez jej pozlatili. Po prohlidce chramu si poroucime presun k Mramorovemu Chramu, stavel jej italsky architekt a maji tam byt patrne italske vlivy. Po chvilce jizdy nas ridic zastavuje pred jakymsi obchodem a naznacuje, abychom sli dovnitr. Nechapave tak cinime a za moment mi malem berou opet miry na sako. Nastvane opoustime obchod a durazne varuju naseho ridice (ktery ma jen velmi chabou anglictinu), at nezkousi zadne dalsi nevyzadane zastavky. Pak uz prijizdime k Mramorovemu Chramu a vyrazime na jeho prohlidku. Ukazuje se, ze hlavni svatyne je bohuzel zavrena, tak alespon okukuje jeho architekturu zvenku. Skutecne je tu obcas uzit ke stavbe mramor, ale nezda se nam, ze by nejak vyrazne dominoval. V obvodovem ochozu si prohlizime sochy buddhu, ktere tu umistuji rodiny svym zemrelym. Kolemjdouci muz nam slusnou anglictinou vysvetluje, ze cim bohatsi rodina, tim bohateji zdobenou sochu svym zemrelym postavi, takze muzeme porovnavat pristupy ruznych rodin. Zaroven nam potvrzuje, ze tuk-tuci dnes jezdi za zvlastnich promo podminek, kdy na benzin dostavaji kupon od vlady, a dalsi mohou dostat, pokud privezou turisty do exportnich sperkarskych obchodu. Venku si to jeste vyjasnujeme s nasim ridicem, ktery by zjevne rad nejake kupony pro svou mizernou zivnost ulovil. Delame mu laskavost a nechavame se odvezt do sperkarske fabriky. Tady nam zbezne ukazuji brusirnu a pak nas zdlouhave provadi mezi desitkami vyloh se sperky na prodej. Zjevne nechceme nic koupit, coz jim moc nevoni. Pak jiz mestem jedeme k sose stojiciho Buddhy, ktery je udajne nejvetsi sveho druhu. Socha s prilehlym chramem je alespon trosku zmenou, a pro zajisteni stesti do budoucnosti od mistniho ptacnika kupujeme klec se tremi ptacky, ktere pak Evka vypousti na svobodu. Jeste ridicovi dopravame dalsi kupon, ktery dostava, kdyz nas doveze do dalsiho zlatnictvi a potom i krejcovstvi. Tam jsou ale vyslovene neprijemni, takze se otravene otacime na podpatku. Nas ridic je nadmiru spokojeny, takze ani nechce zadne penize, neco mu presto davame a propoustime ho. Jeste chvilku diskutujeme o tom, jak pitomy system si tu vymysleli, a jak muze takovyto agresivni marketing jen tezko dobre fungovat. Vecer se rozhodujeme navstivit ctvrt s velkymi obchodnimi centry, protoze potrebujeme koupit par veci. Bohuzel vzhledem k jiz nekolikatydennim protivladnim demonstracim po celem meste, a s jednou protestni zakladnou prave v teto ctvrti, je vetsina nejvetsich obchodaku zavrena. A my se vubec nedivime, kdyz se prodirame mnohatisicovymi davy demonstrantu a klickujeme mezi zatarasy.




Nasledujici den mirime primo do kralovskeho Grand Palace a prilehleho chramu Wat Phra Kaeo. To je nejatraktivnejsi turisticka zajimavost celeho Thajska a ceny i mnozstvi turistu tomu odpovidaji. Na vsech stranach je ale na co koukat, nekolik vzajemne propojenych prostranstvi je naplneno mnozstvim svetskych i duchovnich budov, vsude se to leskne zlatem i barevnymi blyskavymi sklicky, stovky metru dlouhe malby pestre ilustruji pribehy z Ramajany, vysoke stupy chrani pamatky zemrelych i buddhovy relikty a nechybi ani kamenny model kambodzskeho chramoveho komplexu Angkor Wat. Prohlizime si dukladne vsechny svatyne chramu, vcetne vzacne sosky smaragdoveho Buddhy se zlatym oblekem, a pak pokracujeme do arealu kralovskeho palace. I tady navstevujeme nekolik kralovskych salu, historickou zbrojnici, a obdivujeme bohatou architekturu. Na zaver jeste prochazime male expozice zobrazujici kralovske korunovace se spoustou fotografii a modelem korunovacniho procesi. Grand Palace je natolik rozlehly a zajimavy, ze by tu clovek mohl stravit cely den. Presto jej v pulce odpoledne opoustime, nastupujeme na lod a po rece plujeme do severnejsi casti mesta. Tady chceme navstivit jeste dalsi kralovsky objekt, ktery je i zahrnut do palacoveho vstupneho.



Vimanmek Palace byl kdysi po nekolik let domovem kralovske rodiny, a jeste dnes obcas slouzi jako jakesi letni ci prilezitostne sidlo. Zajimavosti je, ze budova o 72 mistnostech je cela postavena z teakoveho dreva a puvodne bez jedineho hrebiku. Pruvodce nas provadi nekterymi saly a kralovskymi loznicemi a lze shlednout mnohe kralovske predmety a potreby. Nechybi ani sbirka kristalu pochazejici z Ceskoslovenska. Mimo palace je v arealu jeste nekolik dalsich budov a mensich muzei, z nichz navstevujeme Sloni Muzeum. Je venovano historii i soucasnosti kralovskych slonu, protoze kral vlastnil odjakziva nekolik slonich jedincu pro ruzne ucely a prilezitosti. Dozvidame se o ktere typy slonu se jednalo, ze bily slon je nejvzacnejsi a prohlizime si predmety a pomucky pri praci se slony pouzivane. Vecer se jeste prochazime ulicemi mesta v oblasti Monumentu Demokracie, kde se opet musime vyhybat davum a taborum demonstrantu, a navstevujeme jeste architektonicky zajimavou budovu nedalekeho chramu prezdivaneho Metal Palace, pro sve medene strechy a vezicky. Kratka doba vymerena pro Bangkok utekla jako voda a my se opet nachazime v letadle, ktere nas odnasi zpatky do Singapuru, a odtud uz pojedeme domu do Evropy.







Štítky:

0 Comments:

Okomentovat

<< Home