Kanadske kapitoly I. (Zase do sveta)

Kdyz jsme dostali dopis z videnske Kanadske ambasady, kde nam sdelovali, ze jsme dostali Working Holiday viza na 12 mesicu, moc jsme toho o Kanade nevedeli. A tak zacalo nejake to zjistovani a vymysleni kam vyrazit a co tam vlastne delat. Jedno ale bylo jiste vlastne od zacatku. Chceme nekam do hor, protoze Kanada, to pro nas znamena hlavne hory, lesy a spoustu uzasne prirody. Takze jsme se rozhodli zamirit do Kanadskych Rockies, pohori se spoustou Narodnich parku, velkych kopcu a bohatou horolezeckou historii. V prubehu hledani a projizdeni internetu jsme tedy ulovili co nejlevnejsi letenky do Calgary a mimochodem napsali do nekolika hotylku a lodzi, zdali by pro nas treba nemeli praci. Odpovedi se zrovna nehrnuly, takze kdyz konecne prisla pracovni nabidka, tak jsme neznali pomeru radsi rychle kyvli, nez si to ti kanadane rozmysli. Obratem jsme odeslali naskenovanou podepsanou smlouvu do Mountaineer Lodge v jakemsi Lake Louise, a tak nase cesta zacala nabyvat konkretnejsi podoby.

Po trinactihodinovem letu s jednim mezipristanim nas obri Airbus vyplivl na letisti v Calgary, kde nas vita (jak je u nas dvou tradicni) dest. Oproti rozkvetle a jarni Praze s prijemnymi teplotami je tu znacne chladneji, coz je zpusobeno nejen destem ale i znacne severnejsi polohou mesta. O nejakych kvetoucich kytkach tu nemuze byt rec, vsude je videt, jak snih slezl teprve nedavno, a kopce na horizontu, ktere lemuji Calgarskou placku a kde se take rozklada cast zimniho olympijskeho arealu, si snehu udrzely jeste dostatek. Imigracni procedury probehly prekvapive hladce, urednik krome zminovaneho dopisu nechtel videt prakticky nic z naseho stosu opecovavanych a peclive pripravovanych dokumentu. Brzy jsme pochopili proc; stacilo kdyz nam s pranim prijemneho pobytu rekl, ze nezamestnanost je tu velmi nizka, spise se bojuje s nedostatkem pracovnich sil, takze jsme radi, ze jste tady - kazda levna sila dobra.

Provincie Alberta, ve ktere jsme se takto ocitli, se rozklada v zapadni casti Kanady, na jihu je prilepena k hranici se Spojenymi staty (Montanou), na zapade sousedi s pobrezni Britskou Kolumbii, na vychode prechazi do plani Saskatchevanu a v dalce na severu ji obklopuji Severozapadni teritoria a Yukon. Jedna se o velmi rozsahle uzemi (jak je v Kanade zvykem) s pomerne nizkou zalidnenosti. Z par milionu obyvatel, ktere Alberta ma, jich velka cast zije v nejvetsich mestech, zejmena v hlavnim meste Edmontonu (asi necely milion) a v nejvetsim meste Calgary (neco pres milion). Alberta je anglofonni, ale stejne jako zbytek Kanady kvuli Quebecke kricici mensine vsechny napisy a informace uvadi anglicky i francouzsky. Zaroven je jedinou provincii, ktera krome federalnich dani neuctuje zadne provincialni dane na zbozi a sluzby. Pri tech cenach tady by sem uz totiz pak asi nikdo nesel. Hmotne i duchovni bohatstvi provincie pak tvori zejmena turistika za uzasnymi horami, historicky odkaz indianu (First Nations) a ropa.

Nasim cilem tedy byla vesnicka Lake Louise, ktera lezi asi 180 kilometru severozapadne od Calgary uprostred hor a Narodniho parku Banff, a kam jsme po trech hodinach jizdy drahym mikrobusem po Transkanadske dalnici ve vecernich hodinach dorazili. Po asi pulhodinovem cekani na parkovisti zvanem Samson Mall a nahrazujicim zdejsi naves nas vyzvedl Joseph, provozni manager z Lodge a uvedl nas do naseho ubytovani. Po asi 22 hodinach na ceste jsme opravdu nejvic ocenili horkou sprchu a postel.

Lake Louise Village je v podstate jen odbocka na Transkanadske dalnici, kterou tvori nekolik hotelu a lodzi, dve benzinky, par restauraci a nekolik kramku obklopujicich parkoviste a tvorici tak Samson Mall, centrum vsi. Populaci tak krome turistu utvari jen par zdejsich usedliku a zejmena personal vsech sluzeb a ubytovacich kapacit, ktery se tu sesel na ruzne dlouhou dobu a ze vsech koutu Kanady i sveta, a jehoz soucasti jsme se na cas stali i my. Obec ma sve jmeno podle nedalekeho horskeho jezera, a to jej ziskalo na pamatku davne kralovske navstevy, v dobach cerstve po vybudovani Kanadsko-Pacificke zeleznice a pocatku objevovani zdejsich horskych kras. Jezero je pozustatkem po ledovcovem zaledneni a je proslule pro svou tyrkysovou mlecne zakalenou vodu, ktera mu dava magicky raz. Zbarveni je zpusobeno jemnym vapenitym prachem prinasenym vodou stekajici z tajicich ledovcu okolo, zejmena z ledovce Viktoria nad jezerem. Brzy po vybudovani zeleznice tu Kanadsko-Pacificka spolecnost postavila hotel, kde se smetanka mohla kochat krasami jezera. S ruznymi upravami tu stoji dodnes, a Chateau Fairmont je nejvyznamnejsim zamestnavatelem a ubytovaci kapacitou v okoli.