Kanadske kapitoly XXV. (Kanadsky zverinec - spolecnost).

Kanada patri do spolku nejvyspelejsich statu sveta, takze nasinec predpoklada, ze se zde setka se standardem, na nejz jsme zvykli z domova, ne-li vyssim. Ovsem i zde plati uslovi: "jiny kraj, jiny mrav", a tudiz nekdy o prekvapeni neni nouze. I nas tu nekolik skutecnosti dost prekvapilo a nekdy i zaskocilo, stejne jako nektere kanadske postoje a nazory se znacne lisi od nasich. V dalsich radcich tedy uvadime par nasich postrehu a komentaru ohledne skutecnosti, ktere nam prisly prinejmensim zajimave.

1. Internet. Prestoze je Kanada velkym sousedem sveho velkeho souseda USA, ktere jsou Mekkou pocitacovych siti a internetu, internetove sluzby a predevsim ceny nas dosti prekvapily. Nejen, ze i v tak turisticky frekventovanych oblastech, jako Rockies neni internetova kavarna na kazdem rohu, ale mnohdy to vyzaduje znacne usili vubec nejakou najit. V Banffu je prakticky jen jedna, v Canmore tez jen jedna velice omezena, v Lake Louise jsou k dispozici jen 3 pocitace na postovnim urade. Ani ceny nejsou zanedbatelne pri sazbe 2 dolaru za 15 minut. Ani kdyz jste vybaveni vlastnim laptopem neni vyhrano, protoze vetsina hotelu a ubytovacich zarizeni sice nabizi wi-fi pripojeni (mnohdy nevalne kvality), ale vetsinou vam jej take nauctuje, a to v dosti podobne sazbe. Nezabezpecenych wi-fi siti ci siti zdarma je tu opravdove minimum, nektere hotely to na vas jeste ruzne zkousi.

2. Odpady. Kanadu jsme vzdycky meli zafixovanou jako zemi prirody a cistoty. Proto nas dosti zaskocilo nakladani s odpadem. Nevim jak na vychode, ale v Alberte se odpadovemu hospodarstvi teprve uci. Nejen, ze prakticky veskery komunalni odpad treba z Rockies miri ke Calgary na skladku, o nejake spalovne tu jeste neslyseli, ale bohuzel i recyklace je tu skoro v plenkach. Zacalo to jiz v Lake Louise, kde nam nas zamestnavatel rekl, ze proste nerecykluje. Je mu to sice lito, ale udajne nejsou k dispozici kontejnery na trideny odpad. Pritom konzumni kanadska spolecnost odpadu vyprodukuje skutecne uctyhodny kopec, jehoz velkou cast tvori plechovky a PET lahve od napoju. Po podrobnejsim pruzkumu jsme zjistili, ze preci jen jista moznost trideni existuje i v Lake Louise. Diky snaze nekolika nadsencu tam je totiz alespon pristavovan mobilni trailer, ktery v sobe mega pytle na trideny odpad skryva a dle predem daneho schematu pak strida v prubehu tydne tri lokality po Lake Louise. Alespon doma jsme tedy zacali peclive tridit odpad. V Banffu i Canmore se pak jiz v hotelech vesmes alespon cast odpadu tridila, i kdyz prapodivnym zpusobem, a buhvi kde mu pak je konec. Nas kamarad Kuba, ktery delal po nocich v HI Hostelu nas poucil, ze tam se taky tridi, aby to on pak pri sve sichte vsechno vysypal do jedne popelnice. :-/ Doufam, ze nas hotel to resil jinak. V meste jsou k dispozici kontejnery na trideni, i kdyz ne tak, jak jsme z domova zvykli. Kontejnery na smesny odpad musi byt "protimedvedi", tudiz je jeden velky na celou ulici, a tudiz se tu za odpad plati pausalni sazba. Pro trideni jsou pak urceny specialni kontejnery na jednom jedinem miste v Banffu (a dvou mistech v Canmore), kde je mozno odlozit kartony, smesny papir, konzervy, smesne sklo, mixovane plasty, zvlast kartony od mleka. "Refundables", tedy napojove obaly, za nez v obchode pri koupi platite mensi zalohu (napojove plechovky, PET lahve, tetra pakove krabicky, sklenene napojove lahve) je teoreticky mozno vratit do zarizeni "bottle depot", kde by vam meli vratit prislusne zalohy (v radu deseticentu), to vsak nikdo krome bezdomovcu nedela. Nebo je lze vyhodit do oznacenych k tomu urcenych kontejneru (nekde i kosu), kam se ovsem hazi vsechny dohromady - plechovky, sklo i plasty. Sklo se obcas rozmlati na strepy, a navic to pak vsechno zmixovane musi nekdo opet tridit.

3. Doprava. Verejna doprava, to je tedy orisek. V podstate jde o to, ze tu zadna neni nebo jen minimalni. I tady se zije v aute, a bez nej si nedojdete malem ani pro noviny. Ono kdyz neni verejna doprava, musite jezdit autem, a kdyz furt jezdite autem, proc by byla verejna doprava. V Banffu zavedli nekolik linek autobusove dopravy, ktera vyuziva tzv. hybridni autobusy, ktere maji byt ekologicke, protoze do nafty primichavaji castecne bioslozku. Maji sve autobusy krasne pomalovane divokymi zviratky a i marketingove se snazi je "prodavat", coz se jim celkem dari. Sklidili pochvalu ze vsech stran a dokonce i nejaka ekologicka oceneni. Ale mistni obyvatele autobusem stejne nejezdi, vyuzivan je v sezone zejmena turisty, pripadne imigranty z chudych zemi, kterym zamestnavatel priplaci na mesicni jizdenku. Ale presto je to chvalyhodna snaha mesta poskytnout verejnou dopravu a spolu se zdrazovanim a omezovanim parkovacich mist snizovat dopravni zatizeni auty. V Canmore se pani radni shodli s vypracovanou studii, ze lide by autobusem stejne moc nejezdili a doprava by si na sebe nevydelala. Jenze kde si na sebe verejna doprava vydela. Takze Canmore dal trpi ucpanymi silnicemi pri dopravni spicce, dal tam cmoudi spousta zbytecnych vyfuku a dal kazda rodina provozuje nekolik velkoobjemovych aut i na cestu pro noviny. V Calgary pak je verejna doprava na celkem standardni urovni, funguje tady metro, tramvajova linka i sit autobusu. Mezimestskou dopravu pak zajistuji autobusy, a to zejmena spolecnost Greyhound, coz je ovsem nestesti. Nekolik dalkovych linek spojuje vetsi mesta, mala mestecka a vesnice maji vetsinou smulu. My jsme vyuzivali linku z Calgary do Vancouveru, ktera projizdi po transkanadske dalnici pres Rockies a stavi v Canmore, Banffu i Lake Louise. Autobus jede asi petkrat denne a treba za 20 kilometru z Canmore do Banffu zaplatite asi 12 dolaru, coz je docela dost. Listky na bus se maji kupovat predem v dopravni kancelari, ktera ovsem v Canmore zadna neni, v Banffu ma otevreno jen do sesti a v Lake Louise do peti. Kdyz tedy prijdete na zastavku a chcete jet nejblizsim busem, a kancelar neni nebo je zavrena, jedinou sanci je koupit listek u ridice, coz ovsem ne vzdy klapne. Zalezi na ridici a na okolnostech. Zazili jsme v Banffu i situaci, kdy prisla holka vecer na posledni autobus okolo devate, kancelar davno zavrena a ridic rekl, ze listky neprodava a tudiz ji ani nevezme. To, ze ona ma jit druhy den do prace v nasledujicim mestecku ho vubec nezajimalo. Ani co se tyce ostatni kvality poskytovanych sluzeb, tak zadny zazrak. Nekteri cestujici jedou dlouhou trasu, takze obsadi klidne ctyri sedadla, a nemaji nejmensi snahu je uvolnit, kdyz pristoupite. A vetsinu ridicu to prilis nezajima, takze po nastoupeni se snazite usilovne ulovit misto, prestoze autobus je zaplnen sotva z tretiny. Jizdni rady jsou sice pevne dane, ale nejak se moc nedari je dodrzovat. V letnim obdobi jsme pri ceste z Banffu do dalsi zastavky v Lake Louise cekaly na autobus se zpozdenim dve a pul hodiny, a rozhodne to nebyla vyjimka. Jindy jsme zase v Calgary pohodlne nastoupili pred osmou hodinou do autobusu, co ma jet v sest. U linky s tisicikilometrovou trasou bych zpozdeni ziskane cestou pochopil, ale obvykle zpozdeni jiz v Calgary, kde autobus zacina, nas ponekud zaskocilo.

4. Vlakova osobni doprava tu neexistuje, prestoze zeleznicni trat prochazi vsemi mesty v Bow Valley a prestoze prave zeleznice zahajila rozvoj cele oblasti. Na zacatku 20. stoleti byl vlak prakticky jedinou dopravou, po vybudovani dalnice ale upadal a dnes funguje jen pro frekventovanou nakladni dopravu. Vyjimkou je pouze turisticky vyletni vlak Rocky Mountaineer, ktery poskytuje turistum dovolenkove cesty pres celou zapadni Kanadu za nekrestanske ceny. Jedinou alternativou k mizernemu autobusu (kdyz nemate auto) tak zustava vyrazit na dalnici na stopa. Coz neni stoprocentne spolehlive (autobus ale taky ne), neni prilis pohodlne, ale jinak celkem funguje.

5. Lyzarska strediska. Do Rockies se samozrejme jezdi taky lyzovat. Nachazi se zde nekolik lyzarskych resortu, ktere patri k tomu nejlepsimu v Kanade. Vyzkouseli jsme dva, lyzovani je tu samozrejme vyborne, ale pod vlivem reklamy jsme preci jen cekali trosku vic. Nutno priznat, ze marketing tu maji zvladnuty vyborne, i kdyz na nas vkus uz je to obcas za hranici marketingu. Rozsahem a sluzbami se zdejsi strediska prilis nelisi od tech evropskych. Prekvapive ale napriklad lanovky nejsou obnovovany prilis casto a zjevne jsou casto starsiho data. Obvykle se take pouzivaji takove ty uplne obycejne, tvrdy posez. Lanovku se strizkou nad sedacky (bublina) jsme v Rockies nepotkali nikde, prestoze v Evrope jsou ve vetsine stredisek. Stejne tak pomerne beznou zalezitost, jakou je vecerni lyzovani tu clovek hleda jen tezko. K dispozici je pouze v neprilis atraktivnim stredisku Norquay u Banffu, a to jeste jen v patek vecer. Stejne tak s umelym zasnezovanim to tu neni uplne samozrejme. Udoli Bow Valley je na snehove srazky pomerne chude, takze napriklad Lake Louise ma vetsinu sjezdovek snehovymi dely pokrytu. Ovsem napriklad zdejsi jednicka Sunshine se ve svych reklamach chlubi 100% prirodnim snehem (pravda, diky zapadnejsi poloze ma srazek trochu vic), po vlastni zkusenosti jsme ovsem reklamni jazyk vyhodnotili spise jako absenci zasnezovani. Coz je v dobe globalniho oteplovani u cca tretiho nejvetsiho kanadskeho strediska ponekud na povazenou.

6. Bydleni. Zajimave bylo take poznavat, jak a v cem lide bydli. Ceny nemovitosti tu vysplhaly do zavratnych vysek a bydleni je, jak i leckde jinde na svete, problem cislo jedna. Zejmena nas ale zaujala jedna forma, jak si "postavit" vlastni obydli. Vlastnite pomezek na ktery si domecek objednate primo od vyrobce. Udelate pouze betonovou zakladovou desku, a hotovy domek vam priveze na navesu kamion. Pochopitelne to neni zadny hrad, ale i tak se jedna o solidni monstrum a predjizdet takovyto nadmerny naklad na dalnici neni nijak prijemne. No a kdyz vam jeden nestaci, objednate si dva a na pozemku je priplacnete k sobe, maximalne pristavite drevenou verandu. Vlastne je to podobne, jako se stavebnimi bunkami nebo maringotkami u nas. Jen nas zarazilo, jak moc lidi takto bydli a o jak bezny zpusob staveni se tady jedna. Jinak se tu ale stavi i normalne vypadajici rodinne domky. O cihle nebo tvarnici tu ale nikdo neslysel. Stavi se zasadne ze dreva, resp. drevotrisky. A na povrchu se pak treba udela jakasi imitace kamene. Na tenkou slupku malty se nalepi stipane kameny budici zdani bytelne podezdivky. Jen kdyz se do nich kopne, tak drevene duni, a v zime je obcas mraz odlupuje. Krome drevotrisky tu pak samozrejme kraluje sadrokarton. Takze sceny z akcnich filmu, kdy muzete strilet skrz zed nejsou nijak pribarvene.

7. Autorezerva. Zajimava zjisteni nas cekala po koupi auta. Nejen, ze tu neexistuje nic na zpusob nasi technicke kontroly, coz vysvetluje ty spousty vraku beztrestne jezdicich po silnicich. Ale nikdo si tu nelame hlavu ani s zadnym povinnym vybavenim. Takze lekarnicky, zarovky, trojuhelniky apod. se v autech tak moc nevyskutuji. Vrcholem ale je rezervni kolo, kterym auta vybavuje vyrobce. Pote, co jsme znicili jednu nasi pneumatiku a byli nuceni pouzit rezervu, nastalo prekvapeni. Rezervni kolo je totiz uplne jine, melo polovicni sirku behounu a asi dvoutretinovy prumer. Vypadalo to, jako kdyz na nasi dodavku montujeme kolo ze skutru. Zato ale hustici tlak je vice nez dvojnasobny. Sice je urceno pouze na nouzove dojeti, to ale muze byt i stovky kilometru. Duveru tedy nase rezerva rozhodne nebudila, a tak jsme se snazili honem rychle sehnat nove plnohodnotne kolo. Zduraznuji, ze neslo o nejaky slendrian bazaru, ale o originalni a standardni rezervu od vyrobce.

8. Nej neni vzdycky nej. Kanada je zemi superlativu. V reklamnich letacich vsech hotelu se dozvite, ze kazdy ten hotel je "the best" nebo alespon "one of the best". Inu superlativ absolutni tu funguje jaksi jinak a masove. Stejne jsme se napriklad neshodli s nasim tistenym pruvodcem, ze "Vancouver je nejkrasnejsim mestem na svete". Sice jsme jeste nevideli vsechna mesta na svete, ale Vancouver nas zas az tak neuchvatil, o zdejsich zebracich a fetacich ani nemluve. Inu pokora a skromnost neni nejsilnejsi strankou zdejsich obchodniku.

9. Suroviny. O penize jde vzdy az na prvnim miste, takze kde se da tezit, tam se tezi. Turista kochajici se krasou narodniho parku tak muze byt nemile zaskocen promennou krajiny, kdy par set metru od hranice parku jiz narazi na tezebni soupravy dolujici cerne zlato nebo zemni plyn. Stejne tak cedule uprostred panenskych lesu, upozornujici na moznosti uniku kyseliny sirove, pusobi asi jako studena sprcha. Na romanticke pohlednice pro turisty se ovsem vetsinou nedostane.

10. Vraky. Zeme aut je i zemi vraku. Auta jsou levna, opravy drahe. Takze pri vetsim poskozeni se spis kupuje nove ci ojete auto, nez provadi oprava. S odstavenym autem si tu ale hlavu nikdo moc nelame. Okolo farem se tak nalezaji odstaveni motorovi kostlivci zobrazujici autopark majitelu za poslednich padesat let. I na okrajich mest jsou zadni ulicky vilovych ctvrti plne odstavenych rodinnych vozitek, ktera uz doslouzila a neni, kdo by je zlikvidoval. Na venkove se to pak mnohdy resi tak, ze se vrak odtahne kamsi doprostred lesa a tam se proste pohodi.

11. Bankovni sluzby. Amerika je zemi bank, Kanada ovsem venkovem. Nase banka ATB vubec neakceptuje karty VISA. Klientum vydava karty Mastercard a ani na zahranicni VISU si tu penize nevyberete. Byli jsme odkazani na banku CIBC, ktera VISU akceptuje. Bohuzel na prepazce vydaji penize na VISU pouze kanadanum nebo obcanum USA. Pokud jste bohac ze zamori, mate smulu, penize vam urednik nevyda. Nastesti bankomaty teto banky maji vic rozumu, VISU berou a nedelaji narodnostni rozdily. Bohuzel vsak maji limit na vyber, takze pri vyberu vetsi castky (v nasem pripade 2000 CAD) nezbyva, nez udelat nekolik dilcich vyberu (do 500 CAD) provazenych odpovidajicimi poplatky za vyber, a potom s obrovitou hromadou dvacetidolarovek (nejvetsi bankovky v masine) vyrazit na prepazku za vymenou na vetsi bankovky. Pote, co nam dvacky urednice smenila na stovky, poslali jsme ji, at si bankomat po nasem vyberu rovnou doplni. :-)

12. Ceny benzinu. Ceny pohonnych hmot jsou v cele Americe vysmechem zbytku sveta. Bezna cena je okolo 0,85 CAD na litr (tedy asi okolo 13 korun). Kdyz v lete vylezla cena vlivem krizi a pod. na 1,20 CAD na litr, vypadalo to na konec sveta a kazdy brecel, jak je draho. Pritom bezny obsah motoru u semi-trucku vetsiny rodin je okolo 5 litru, a tyhle traktory lide pouzivaji pro cestu do prace nebo na nakup do samosky.

13. Kouzlo penez. Kanadani jsou z naseho pohledu "pekne na prachy". I pres slusny zivotni standard nedaji ani cent na vic a stale koukaji, kde by se dala urvat sleva. Hotely inzeruji "Excellent wages" pro nove zamestnance, a pritom nabizeji ubohych 9 dolaru na hodinu (provincni zakonne minimum je asi 8 CAD). V supermarketu vam zbozi cpou do igelitek asi tak 2-3 polozky na jednu tasku, a kdyz jsme rekli, ze zadny plastovy tasky nechceme, dostalo se nam odpovedi: "Jen si je vemte, je to zadarmo." To by jeden splakal. Mobilni telefony jsou hodne uzivane, ale obvykle blokovane na operatora. Kdyz tu nekdo meni operatora, obvykle si musi koupit novy telefon. Mimo to vam tady uctuji i za prijate hovory vasi minutovou sazbu. Takze kdyz vam zvoni telefon a je to omyl, poznate to i na vasem kreditu.

14. Ridici. V Kanade se vydava ridicak od sestnacti let, coz je na silnicich dosti videt. Ohleduplnost neni mistnakum zrovna vlastni. Vetsina aut jsou automaty o velikem obsahu motoru, coz v kombinaci s pubertakem za volantem je obcas docela dzungle. Navic automat svadi k tomu delat spoustu jinych veci, nez ridit. Takze je naprosto bezne (i kdyz nezakonne) telefonovani za jizdy, jidlo a piti za jizdy, vsemozne prehravace za jizdy,... Vzhledem k faktu, ze automat kdyz se nevenujete rizeni, sam jede (na rozdil od manualu, ktery nejede), o bouracky kvuli nepozornosti neni nouze. Traduje se, jak jsou tu vysoke pokuty za prestupky. No, rychlost prekracuje kde kdo. Nejbeznejsi vyse pokuty je 150 CAD, coz po prepoctu neni o moc vic nez u nas doma. Ridicak vam tu prakticky nikdy neseberou, nebo jen velmi na kratko. Zazili jsme pripad, kdy za prejeti ditete (usmrceni) v dusledku nezodpovedneho rizeni dostala ridicka pouze asi tisicovkovou pokutu a zakaz rizeni na tri mesice! U nas by sla nejspis na tri roky do basy. Vrcholem pak je, kdyz tu navic ruzne pravni firmy nabizeji, ze vam za odpovidajici poplatek nechaji vymazat trestni rejstrik! Za tisicovku tak grazl muze byt cisty jak lilie.

Inu, jiny kraj, jiny mrav. Spolecnost zvlastni, ale krajina kouzelna.